Pěťour na vysoký krevní tlak aneb Vaříme z plevele 4. díl

6. září 2016 v 20:28 | MUDr. Dorka D. |  Fytoterapie (bylinky), strava, homeopatie
Těší mě, mé jméno je pěťour maloúborný nebo někdy malokvětý, latinsky: Galinsoga parviflora. Hned z kraje si jedno ujasníme: nejsem žádný peťour, protože to je nesprávně! Prosil bych s háčkem nad e, tj. vyslovuji se [PJEŤOUR]. Dokonce i Word mě zná! Chyba vznikla pravděpodobně díky tiskové chybě v Herbáři (Janča, Zentrich) - ale i tam je u ptačince moje jméno použito správně! Jinak, američtí Indiáni mi říkají Paico-Jullo, po slovensky sa volám žltnica maloúborová, auf deutsch kleinblütiges Knopfkraut oder Franzosenkraut, english gallant soldier a по-русски: галинзога мелкоцветковая.

Zahrádkáři mě sice nemilují, zato králíci, želvičky nebo ptáci ano! Jsem jednoletka, ale to nemění nic na tom, že jsem velice obtížný plevel dorůstající dokonce někdy až 50 nebo i 70 cm. Mám rád vlhčí písčité i hlinité půdy, proto se mi na vašich zahrádkách tak dobře daří. Květy se na mně objevují od konce dubna až do října, tož to mě ještě stihnete hodit do nějakého toho jídla! Jsem také velmi dobrým indikátorem mrazu: pokud zčernám, dědeček Mrazíček navštívil zahrádku a znamená to mj. čas sklizně kadeřávku.

A teď chvilku vážně: Prý se dá k léčbě použít i pěťour srstnatý (Galinsoga quadriradiata/Galinsoga ciliata), viz obrázek. Já se přeci jen přikláním k pěťouru maloúbornému, který je podle mého pocitu o kousek lepší. Pro mě například pěťour srstnatý nepřipadá v úvahu (a takových lidí může být více). Od pěťouru srstnatého se pěťour maloúborný odlišuje kratšími bílými okvětními plátky a hlavně lysou lodyhou (pěťour srstnatý má lodyhu i listy chlupaté).

Hezké obrázky pěťouru maloúborného najdeme i zde nebo tady, vlastní obrázky pěťouru maloúborného zatím nemám, vždy jsem narazila na toho "chlupatého". Mrkající

Krevní tlak a horečku ti snížím,
se mnou vyhneš se i kožním potížím!
Zánětů i krvácení se zbavíš,
čistím taky krev - což možná nevíš!

Na srdce a cévy já jsem pašák,
pro rakovinu jsem jak v poli strašák!
Trávicí ústrojí včetně jater mě má rádo,
já lečím tak, aby to za to stálo!

Tajně svoje eso tasím,
bolest údů zatarasím!
Matky mají mléka hojně,
nemusí už volat kojné!



PĚŤOUR - ÚČINKY:
antihypertenzivum: proti vysokému krevnímu tlaku; bylo prokázáno, že působí jako inhibitor angiotensin konvertujícího enzymu neboli ACE-inhibitor (na stejném principu se používají léky jako např. Ramipril a Tritace nebo Enalapril)
antipyretikum: snižuje horečku
antiflogistikum: protizánětlivé působení
dermatologikum: zlepšuje kožní choroby, zejm. psoriázu (lupénka) nebo různé ekzémy
čistí krev
antianemikum: proti anémii (chudokrevnost)
kardiovaskulární účinky: na srdce a cévy
kancerostatikum: proti rakovině (ve formě tinktury)
působí v trávicím ústrojí: žaludečně-střevní nebo jaterní obtíže
analgetikum: zejm.proti bolestem zubů nebo u některých druhů migrény
laktagogum: zvyšuje tvorbu mateřského mléka (laktace) - ve formě čerstvé šťávy
hemostyptikum: zastavuje krvácení
roborans: celkové posílení organismu a rekonvalescence po dlouhé nemoci
antiinfektivum: protiinfekcím (tyto účinky však zatím nebyly spolehlivě doloženy):např. tonzilitida (angína), laryngitida, faryngitida; pomocně i u hepatitidy a žloutenky; snad působí i proti viróze nebo chřipce (tento účinek je však popsán hlavně u homeopatické formy)

PĚŤOUR - ZEVNÍ POUŽITÍ:
Šťáva z čerstvých pomačkaných listů (nebo smotek vaty namočený ve šťávě z listů, které jsme rozmixovali) může zmírnit bolesti v uchu. Kašovité obklady z čerstvé byliny působí také protirevmaticky a využijí se při bolestech kloubů. Zevně působí na ekzémy, psoriázu (lupénka), bércové vředy nebo jiné špatně se hojící rány a kožní záněty. Při žvýkání prospívá dásním postiženým paradentózou.

Koupele využijeme i při bolestech končetin, poruchách prokrvování dolních končetin nebo při srdeční slabosti.

SBĚR A OBSAHOVÉ LÁTKY:
Drogou je kvetoucí nať (Herba galinsogae), sbíraná od jara do podzimu. Obsahuje bílkoviny, flavonoidy, stopy silice a saponiny. Dále najdeme v jeho složení: draslík, vápník (284 mg/100 g), železo (5,3-14 mg/100 g), hořčík (60 mg/100 g), fosfor (58 mg/100 g), zinek (1,3 mg/100 g), mangan a vitaminy A (4 mg betakarotenu), vitamin C (6,7 mg/100 g - tepelně neupraveného pěťouru!), thiamin (vitamin B1): 0,08 mg, riboflavin (vitamin B2): 0,21 mg, niacin (vitamin B3 neboli PP): 1,21 mg.

Denní dávka: ?

LÉKOVÁ FORMA:
Z pěťouru se připravuje obvykle odvar, já bych však doporučila spíše krátké povaření, 2-3 minutové u čerstvé rostliny a 6 minutové u sušené. Ve směsi lze samozřejmě použít i ve formě nálevu. Čaj podáváme v obvyklých dávkách.
Tinktura, zejm. chceme-li použít pěťour proti rakovině.
Šťáva: několikrát denně v maximálním celkovém objemu asi 125 ml.

PĚŤOUR - KDE A CO KOUPIT:
Zklamu vás, zatím pouze vlastnoruční sběr. Usmívající se

KOMBINACE:
Bylinu lze podávat samostatně nebo ji přimíchat do čajových směsí. Janča doporučuje kombinovat k omývání ekzémů nať pěťouru maloúborného také s ptačincem - ale myslím si, že existují lepší kombinace, než právě tato (viz níže).

PĚŤOUR - BYLINNÉ SMĚSI A RECEPTY:
Koupele nebo obklady z pěťouru na kožní choroby:
Smícháme rovným dílem: chrastavec rolní nať, čertkus nať a pěťour malúborný nať. K tomu samozřejmě ještě podáváme vnitřně krev čistící čaj.

PĚŤOUR - NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY A KONTRAINDIKACE:
V době těhotenství neužívat (ovlivňuje tonus neboli napětí dělohy).

GURMÁNSKÉ TIPY A RECEPTY PRO ODVÁŽNÉ JAZÝČKY:
Jíst můžeme oba druhy i když: Hanako v komentářích popsala výsledek degustace: Chlupatec - pěťour srstnatý, je chuti ostré, téměř odporné, holátko (pěťour maloúborný) by se v případě nedostatku jiné zelené natě dal jíst. A stejně rozhodla i její korela. Až konečně najdu pěťour maloúborný (a k tomu nějaký pěťour srstnatý, který neroste u silnice), dopíšu sem i své zkušenosti.

Nať: Chuť pěťouru je velmi podobná hlávkovému salátu a vůni zas trochu připomíná čerstvé zelí. Kdo by snad zelnou příchuť neměl rád, měl by pěťour trhat před rozkvětem. Mimochodem, chuť zůstává celoročně jemná a "nezkazí se", jako u některých jarních bylinek. Obsahuje 5x více hořčíku, 11x více vápníku, 4x více betakarotenu a 9x více vitaminu C, než stejné množství hlávkového salátu. I v obsahu železa jednoznačně vede: s 5,3 - 14 mg železa ve 100g jedlého podílu poráží pěťour hlávkový salát 5- až 12-násobně!

Pěťour se hodí do salátů, smoothies, polévek nebo se zpracovává jako špenát. Někdy se také jen krátce podusí na trošce tuku jako zelenina. Samozřejmě se hodí do všech pomazánek nebo vaječných jídel. Nejchutnější částí je jen vršek rostlinek, ale jíst je samozřejmě můžeme celé. Nejlepší je stříhání, protože pěťour se snadno vytrhne i s kořenem.

Semena: Jedlá jsou semena i za syrova a dá se z nich dokonce vylisovat olej (ale kde by člověk vzal tolik semen, pokud nejste zemědělec, co ho pěťour obtěžuje). Pokud si ale semena usušíte na slunci a dáte je v zimě za oknem v teple na vlhkou vatu naklíčit, vaše tělo vám bude vděčné. Semena je nejlepší uchovávat v tmavých sklenicích.

Pěťour s avokádem:
Listy pěťouru i s květy posekáme a pokapeme šťávou připravenou z 1 čajové lžičky citronové šťávy, 2 lžiček vody, 2 lžiček olivového oleje a špetky soli. K tomu pak přidáme avokádo pokrájené na kostičky - a je hotovo.

Těstoviny s pěťourem:
  • 500 g pěťouru
  • 2 jarní cibulky
  • 100 g sušených rajčat
  • olivový olej
  • pepř, sůl
  • česnek na dochucení
  • tymián
  • 1 kelímek sladké smetany
Jarní cibulku pokrájíme na jemno a necháme podusit na oleji. Pěťour i sušená rajčata pokrájíme a přidáme společně k cibulce na pánev. Ochutíme solí, pepřem, česnekem a tymiánem. Nakonec přidáme smetanu. Podáváme k těstovinám.

Pesto z pěťouru:
  • 2 hrsti pěťouru
  • 2 stroužky česneku
  • 50 g slunečnicových nebo piniových semínek
  • 2 čajové lžičky naložených sušených rajčat
  • půl lžičky soli
  • 20 ml olivového oleje
Vše rozmělníme v mixéru. Pak postupně do mixéru přidáváme 20 ml olivového oleje a mixujeme, dokud z toho není jednolitá masa.

Pesto s pěťourem a mangoldem:
INGREDIENCE:
  • ca. 50 g pěťouru
  • 50 g mangoldu
  • ca. 200ml olivového oleje
  • 50 g pražených slunečnicových semínek
  • 50 g nastrouhaného parmezánu
  • česnek
  • sušené chilli, čerstvě mletý černý pepř, sůl
POSTUP:
Pěťour a mangold posekáme na jemno. Parmezán, slunečnicová semínka, česnek a chilli rozmixujeme v mixéru, až vznikne jednolitá masa. Pak přidáme olivový olej, pepř a sůl. Na závěr vmícháme i pěťour s mangoldem. Nejlépe je naplnit pestem sklenice se šroubovacím uzávěrem a vzduchotěsně uzavřít. Takto pesto v chladu vydrží 3-6 měsíců. Po každé konzumaci je vhodné do sklenice přilít olivový olej. Toto pesto se hodí k bramborám na loupačku, těstovinám nebo jako pomazánka na chleba.

Opilý pěťour aneb Rustikální zelenina
  • 2 malé cibule
  • 100 g slaniny
  • 6 hrstí na drobno posekaného pěťouru
  • 1 hrst česnáčku lékařského (popř. pár listů česneku medvědího)
  • 60 ml piva
  • 3 polévkové lžíce kysané smetany
  • sůl, pepř
Nakrájíme cibuli na jemno a opečeme na slanině pokrájené na kostičky. Přidáme pěťour a česnáček, podlijeme pivem a necháme ca. 10 minut vařit na mírném ohni. Na závěr přidáme 3 lžíce kysané smetany, sůl a pepř. Podáváme s brambory.

Ajiaco aneb Slepičí polévka s pěťourem
SUROVINY pro 4 osoby:
  • 4 díly kuřecích prsou nebo stehen s kůží
  • 1 cibule
  • 1 celý pór
  • 2 mrkve
  • 1 bobkový list
  • 500 g lojovitých brambor
  • 300 g moučnatých brambor
  • 300 g žlutých batátů
  • 2 kukuřičné klasy pokrájené na větší kusy (nebo 1 plechovka kukuřice)
  • sůl, pepř
  • kmín
  • 100 g čerstvých nebo sušených listů pěťouru
  • kapary
  • crème fraîche (co to je se dozvíte v receptu Mini-muffiny z popence; je podobný zakysané smetaně)
  • Jako příloha zvlášť: 2 avokáda, citronová šťáva na pokapání a čerstvé listy koriandru
POSTUP:
Pór pokrájený na nudličky, 1 cibuli v celku, 2 mrkve na kostičky a polovinu pěťouru uvedeme v 1,5 l vody do varu. Osolíme, opepříme a přidáme kmín. Vložíme kuřecí díly a kukuřičné klasy a vše necháme vařit 20 minut. Přidáme 500 g lojovitých brambor nakrájených na kostičky a vaříme dalších 15 minut. Pak přidáme 300 g moučnatých brambor a vaříme opět dalších 15 minut.

Po této době vyndáme kuřecí díly, pokrájíme je a necháme někde v teple. Do hrnce přidáme 300 g batátů na kostičky, zbylou polovinu pěťouru, konzervovanou kukuřici (pokud jsme koupili kukuřici v plechovce) a vaříme dalších 15 minut.

Vše propasírujeme přes síto (nebo lépe rozmixujeme tyčovým mixerem) a ještě necháme krátce provařit, až získáme krémovitou konzistenci (mícháme, protože by se polévka mohla připálit). Na závěr přidáme do každého talíře kuřecí maso, kapary a smetanu nebo crème fraîche (každý si nabere podle chuti). Jako příloha se podává zvlášť avokádo s koriandrem.

ZAJÍMAVOST aneb Ach ti botanici...
Pěťour pochází z Ameriky, kde má své přirozené nepřátele, a tudíž nemůže dojít k jeho přemnožení, jako se to děje v Evropě. Ve druhé polovině 19. století se objevil na botanické výstavě v Paříži, v roce 1900 byl již pozorován na celém území Rakousko-Uherska, v roce 1912 "docestoval" do severní Evropy a kolem roku 1928 se dostal až k Uralu. Zahrádkáři by mohli vyprávět!

O "oblibě" mezi zahrádkáři koneckonců svědčí i německá (neoficiální) jména: Gartenpest (zahradní mor), Teufelskraut (ďáblova bylina) nebo Scheißkraut (zas*aná bylina). Jedna jediná rostlinka totiž za svoje poměrně krátké vegetační období vydá kolem 10 000 semínek (některé zdroje hovoří až o 100 000-300 000)! Za 4 týdny od vysetí už je schopen pěťour kvést, a protože je samosprašný, není na nikom závislý. Stihne tak za rok až 3 generace. Semínko v zemi čeká na vhodné podmínky a je životaschopné až 10 let! Proto dřív zahrádkáři s pěťourem bojovali i vypalováním. Pěťour je prostě nezmar!

Pokud jste ještě nečetli 1. díl o pleveli, který je jedlý a 2. díl, kde je 1. část o bršlici, tak se to dá snadno napravit Mrkající.


Rozšiřující literatura:
J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin
S. G. Fleischhauer, J. Guthmann, R. Spiegelberger: Enzyklopädie: Essbare Wildpflazen
I. und P. Schönfelder: Der Kosmos Heilpflanzenführer
Chen Anmin,Ma Yingfu,Gao Yuan,Gao Zhemin: Encyclopedic Reference of Traditional Chinese Medicine
K. G. Mukerji, C. Manoharachary: Current Concepts in Botany
G. J. H. Grubben: Vegetables
 


Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 6. září 2016 v 21:38 | Reagovat

Děkuji za upozornění. Nějaké pěťoury u sousedy budou mít, budu dělat koupele na hospodářovy poškozené ekzematické bérce. Chrastavec i čertkus zde v okolí jsou, budou koupele. Dám vědět, jak to dopadne :-) A zdravím :-D

2 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 6. září 2016 v 21:41 | Reagovat

[1]: Milá Kitty, myslím, že tohle pro něj není. Ale zkusit to můžeš (pokud ho přemluvíš ;-)). Ty máš stejně dobrý sousedky, takový plevelný. ;-) :D

3 chroustalka chroustalka | 6. září 2016 v 22:06 | Reagovat

Peťour to je chytráček,
zároveň i dobráček.
Všelijaké neduhy léči,
a to vkustku s velkou péčí!
Papoušci ho milují,
v oroseném ptačinci se radují.
Prospívá lidem i ptactvu,
zasloužil by zlatou placku.
Na zahradě je to horší,
zahrádkáři se s ním rádi loučí.
Peťourovi to nevadí,
s růstem si vždy poradí.
Množí se vždy velmi rychle,
až to bývá neobvyklé.
Peťoura už bylo v básni dosti,
vyspěme se do sytosti! :-D

4 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 6. září 2016 v 22:17 | Reagovat

[3]: Jé, Chroustalko, díky za hezkou básničku!

Vstoupím do říše snů s tebou,
neb spánek sladký je vskutku,
pěťour ať si bují dál s vervou,
spánek člověka zbaví i smutku.
:-)

A víš, že jsem četla v jednom článku, že paní by pěťoura na zahrádce chtěla (dokonce vysévá semínka!) - a neroste jí? Jen jednou k ní "omylem" zabloudil na kompost, ale další rok už zas nic. Zvláštní někdy. :-)

A já ho taky moc nevídám - s bídou jsem sehnala ten srstnatý. :-)

5 Kitty Kitty | E-mail | Web | 6. září 2016 v 22:43 | Reagovat

[4]: Zde jsou v některých zahradách  pěťouru souvislé porosty. Kdysi jsem byla na rehabilitačním pobytu a při cestě zpět jsem se dozvěděla, jaká je to důležitá a účinná "bylinka". Hned jsem došla k příbuzným a řekla jim o tom. Okamžitě mi nabídli, že ho můžu mít plnou fůru! Raději jsem odmítla - boj s pěťourem je nekonečný a u nedůsledných hospodářů beznadějný :-P

6 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 6. září 2016 v 22:47 | Reagovat

[5]: A kterej, maloúbornej nebo srstnatej (případně oba)? Mě láká ta tinktura. Ale kde ho vzít... :D

7 Kitty Kitty | E-mail | Web | 6. září 2016 v 22:53 | Reagovat

[6]: Zítra kouknu. Asi ten maloúbornej. Kolik vleček bys ho chtěla, pokud by to byl případně ten pravej? :-P

8 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 6. září 2016 v 22:56 | Reagovat

[7]: Víš, co se říká: přimeřeně. ;-) :-P Počkej, ještě nenabízej, třeba bude obrvenej, páč se zapomněl oholit. ;-)

9 Kitty Kitty | E-mail | Web | 6. září 2016 v 23:27 | Reagovat

[8]: Ty mi dáváš. Přestože jsem sova, tohle jsem dlouho přebírala v budce, jaký-že jinotaj v tom bude. A ono je to jen ofousanej nápad :-D

10 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 6. září 2016 v 23:31 | Reagovat

[9]: :-D No jasně :-D Já chci jedině oholenýho. ;-) :-D

11 Kitty Kitty | E-mail | Web | 6. září 2016 v 23:39 | Reagovat

[10]: Dostaneš holýho jako dětská prdýlka - pokud bude, tak ti udělám i tinkturu :-)

12 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 6. září 2016 v 23:50 | Reagovat

[11]: :-D Uvidíme, uvidíme. ;-) :D

13 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 7. září 2016 v 8:11 | Reagovat

No téda. Tento plevel mám ráda, ale ne proto, že trčí z mrkve, že dusí cibuli a podobně, ale dobře se pleje. Snadno se vytrhává a když povyroste, nemusím lézt po čtyřech. :D Že bych ho mohla i sklízet, to mě tedy nenapadlo. Tento článek ukládám k hlubšímu prostudování. :-)

14 Čerf Čerf | E-mail | Web | 7. září 2016 v 8:16 | Reagovat

O téhle bylince se dozvídám poprvé, ani název jsem nikdy neslyšel. Ale myslím, že je to vzájemné, protože ani pěťour nejspíš nikdy neslyšel o Vápeníkovi :-).

15 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 7. září 2016 v 8:22 | Reagovat

[14]: :D A jestli slyšel, tak se stále úspěšně vyhýbá. :D

16 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. září 2016 v 11:13 | Reagovat

[15]: On roste určitě i kolem tvých cest, ale moc rychle měníš místa svého pobytu :-P

17 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. září 2016 v 11:14 | Reagovat

[12]: Viděla jsem - je to ten s chlupatou lodyhou 8-)

18 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 7. září 2016 v 12:20 | Reagovat

[13]: Dusí cibuli? Tak to se ti dobře vaří, protože základ už máš (cibulka je už podušená). ;-) :D

19 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 7. září 2016 v 12:22 | Reagovat

[14]: Tak aspoň se nemusíš přeučovat z peťoura na pěťour - to má taky svoje výhody! ;-)

20 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 7. září 2016 v 12:23 | Reagovat

[16]: Je fakt, že chodím rychle jako vítr, ale od doby, co mám blog, pořád pátrám a fotím. Takže pěťour tady fakt není. :-)

21 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 7. září 2016 v 12:25 | Reagovat

[17]: Ale já mám slíbený holátko jako "dětskou prdýlku"! :-(

22 chroustalka chroustalka | 7. září 2016 v 12:46 | Reagovat

Milá Dorko, také děkuji za krásné verše :) ☼ S tou paní to je opravdu zvláštní, že jí neroste, ale třeba má na zahrádce nějaké nevhodné podmínky a Peťourovi se tam nelíbí :) Například se mu nelíbí PH půdy. Když jsem byla malá, tak jsme pěstovali Peťoura na zahrádce pro našeho papouška. Jak ho rodiče na zahrádku dostali, to nevím, ale pamatuji si, že se krásně rozrostl a náš papoušek ho velice miloval. Vždy když se natrhal ještě s ranní rosou, tak si v něm přímo lebedil a byl neskonale šťasten :-D Pak se nám milý Peťour na zahrádce rozrostl více, než bylo zdrávo, a to už z něj maminka byla nešťastná, protože se ho snažila držet na zahrádce v určitých mezích, abychom ho měli tak akorát pro našeho papouška. Dorko, Peťour je někdy záhada s tím svým růstem. Někde se mu daří až moc a jinde na něj člověk vůbec nenarazí. Teď bydlíme v horách v nadmořské výšce 600+ a tady potkat Peťoura je vyloženě nemožné. Alespoň jsme na něj zatím vůbec nenarazili, a to jsme v přírodě velmi často :-) Přeji krásný sluníčkový den ☼

23 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. září 2016 v 14:19 | Reagovat

[21]: Jsem si zavařila. Kde sehnat pěťour hladký jak dětská to... Musím do terénu - začali síct kukuřicu, tam třeba ještě někde bude onen kýžený hladký. I když - nevím :-(

24 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 7. září 2016 v 17:17 | Reagovat

[22]: No, na horách je pěťourovi asi zima. :-)

Milá Chroustalko, jestlipak víš, žes chudáka pěťoura překřtila? A já se tak snažila tímhle článkem ten omyl vymýtit... Aby z toho chudák pěťour nezešedivěl! ;-) :D

25 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 7. září 2016 v 17:38 | Reagovat

[23]: No, jen to dopověz - jako dětská... Co? :D Tak hezky jsi to sama nazvala! :-D Už se těším na nejnovější zprávy z kukuřice. :-)

Holátko se zimou třese,
Kitty už mu kabát nese!
Kitty v kukuřici pěťoura hledá,
na klasy kukuřičné už vůbec nedbá!

Pěťour si tam někde sedí,
Kitty o něm vůbec neví!
Čeká na den soudný,
je mu to fakt dlouhý!
;-) :D :-D

26 chroustalka chroustalka | 7. září 2016 v 19:52 | Reagovat

No to jsem tomu ale dala,
pozdě večer jsem vše psala [:tired:]
Milá Dorko, to mi líto je
jen doufám, že to Pěťour přežije ;-)

27 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. září 2016 v 19:55 | Reagovat

[25]: Kde sedí nevím - v té kukuřici není. Hladký pěťour je rarita? Budu se muset pořádně dívat - holátko možná přežívá mezi zarostlíkama. On ví, že by prošel lihem ;-)

28 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 7. září 2016 v 19:59 | Reagovat

[26]:
Jestli bude mít pěťour potíže,
vložíme ho rychle do díže.
Poléčíme ho a jemu bude hej,
však uvidíš, jen trochu posečkej!
:D

29 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 7. září 2016 v 20:04 | Reagovat

[27]:
Milá Kitty, to je možné,
v lihu sedět - ó né, ó né!
Schovává se před hledači,
k životu mu tohle stačí.
:-)

30 chroustalka chroustalka | 7. září 2016 v 20:39 | Reagovat

Milá Dorko,
Tvé verše chybu nemají,
s humorem si zadají :-)
Na háček už si vždy pozor dám,
protože Pěťoura ráda mám :-D

31 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. září 2016 v 20:42 | Reagovat

[30]: Safra safra, podle komentářů jde o čistě básnivý blog :-P

32 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 7. září 2016 v 20:49 | Reagovat

[30]:
Tohle pěťour jistě ocení!
Je to veselá kopa
a zuby na nás přitom
zajisté vycení.
:-D

33 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 7. září 2016 v 20:50 | Reagovat

[31]:
Milá Kitty, přidej se k nám!
Aspoň tu nebude pěťour tak sám...
:D

34 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. září 2016 v 21:27 | Reagovat

[33]: Ztrapnit se dokážu mnoha způsoby. Veršování k nim nepřidám. Píšu básně svojí prózou ;-)  :-D

35 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 7. září 2016 v 21:41 | Reagovat

[34]: Jak myslíš. Hlavně, že je s tebou zábava. :-)

36 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. září 2016 v 22:17 | Reagovat

[35]: Nápodobně :-D

37 Lydie Lydie | 7. září 2016 v 22:33 | Reagovat

Zítra vyrazím pátrat do zahrádky. Dcera říká, že tam mám džungli....třeba tam ten váš krasavec bude..... :-)

38 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 7. září 2016 v 22:37 | Reagovat

[37]: Tak schválně, jestli to bude ten vyholenej. ;-) :D A dej pak vědět. :-)

39 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 8. září 2016 v 12:11 | Reagovat

[16]: Já místa neměním, a na zahradě ho mám dost. :-)

40 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 8. září 2016 v 12:19 | Reagovat

[39]: Ale víš, o čem tu s Kitty vedem diskusi?! Jestli je to ten pěťour maloúborný, holátko. ;-) Protože se zdá, že chlupaťák, pěťour srstatý vyholeného chudáka vytlačuje pryč. :-(

41 Kitty Kitty | E-mail | Web | 8. září 2016 v 12:22 | Reagovat

[40]: Je to fakt, holátko ani jedno. A to nakukuju i mezi likvidovaný měsíčky, kde je porost a sem tam by nějaký holátko být mohlo.
Stejně - kdyby sem přišel číst někdo nezasvěcený, ten by se divil. Ale co, hledáme holýho pěťoura, to teď u tebe i mě hýbe světem :-P

42 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 8. září 2016 v 12:29 | Reagovat

[41]: Podle mě se ten chlupatej nějak líp aklimatizoval na ty naše podmínky (je zimomřivej po mně ;-)). Toho holýho pamatuju hlavně z dětství... Ale to jsem byla jinde, to je fakt. :-)

43 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 8. září 2016 v 12:29 | Reagovat

Vím, hledáte toho lepšího. Ale já reagovala na Kitty, který psala, že já měním místa. :D V článku píšeš, že někteří tvrdí, že se dá použít i ten srstnatý. No já každopádně plevele rostoucí v záhoně používat nebudu, budu se držet tradičních bylinek, které mám na zahrádce. Jediný plevel, který občas použiju je pampeliška a kopřiva. :-)

44 Kitty Kitty | E-mail | Web | 8. září 2016 v 12:49 | Reagovat

[43]: Máš pravdu. Ty dvě bylinkový stálice opravdu hledat nemusíš. Mají v naší krajině své jisté. A hodně lidí se jim při sbírání klaní - je proč :-)

45 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 8. září 2016 v 13:22 | Reagovat

Peťoura
kdo vyšťourá
zdravou ten má cévu
nepodlehne hněvu.

46 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 8. září 2016 v 17:04 | Reagovat

[43]: Ach ta moje sebestřednost! :-) Já si toho nevšimla (dvakrát!) - až teď díky tvému upozornění. :-) A ještě jsem si říkala, jak to ta Kitty s těmi místy vlastně myslí... :D

Jestli ty se neochuzuješ o nový chutě (a poznání)? ;-)

47 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 8. září 2016 v 17:06 | Reagovat

[45]: A ty už jsi pěťoura vyšťoural? ;-) :D A zas je chudák pěťour bez háčku překřtěn... :-)

48 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 8. září 2016 v 19:00 | Reagovat

[47]:
Cyberštamgast z léčivek uznává především Humulus lupulus.

49 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 8. září 2016 v 19:01 | Reagovat

[48]: No vidíš - o tom bych taky jednou chtěla psát - ale kde sehnat obrázek... :-) Nebo místo něj dát pivo? ;-)

50 Meduňka Meduňka | Web | 8. září 2016 v 20:38 | Reagovat

Prošla jsem zahradu
zepředu dozadu,
pak zezadu dopředu
našla jsem jen lebedu,
žádný pěťour v dohledu :-(

51 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 8. září 2016 v 20:44 | Reagovat

[50]:
Kde se ten pěťour
jenom fláká?
Že on si někam skočil
na panáka?!
;-) :D

52 signoraa signoraa | Web | 10. září 2016 v 23:37 | Reagovat

Díky tvému článku ted' vím, jak se jmenuje to co usilovně pleju, když se mu to objeví na zahradě. :-D Trpím spíš hypotenzí, tudíž pět'our nepotřebuji. :-D
Každopádně další hodně zajímavý článek.

53 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 10. září 2016 v 23:41 | Reagovat

[52]: Děkuji za tvůj milý komentář. Zrovna jsem si odskočila k tobě a těším se, až zas bude Itálie. :-)

54 Hanako Hanako | 11. září 2016 v 11:18 | Reagovat

Na zahrádce jsem měla v bramborách oba druhy, nyní jsem je našla jen pod rybízy. S korelákem Růženkou jsme učinili ochutnávku. Chlupatec je chuti ostré, téměř odporné, holostonkový by se v případě nedostatku jiné jedlé zelené naťoviny dal jíst. Růženka ozobala květy a nezralá semínka, trochu oďobala lístečky toho holého, lístků druhého se nedotkla. Vypovídací schopnost pokusu je nedostatečná, musel by se opakovat častěji a pak vyhodnotit :-)

55 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 11. září 2016 v 11:31 | Reagovat

[54]: Vidíš, o takovém rozdílu žádný ze zdrojů nepíše. V jednom zdroji bylo o fádní chuti (to bylo určitě holátko) a ve druhém zas o chuti lehce nepříjemné - vše popisovalo údajně pěťour maloúborný - ale teď už tomu nevěřím, ve druhém případě šlo určitě o osrstěnce. :-) I fotky jsou někde zaměněné, jak jsem si všimla.

Díky za podrobný komentář, jestli ti to nevadí, dala bych do článku nějakou zmínku o tvém pokusu? Není nad praxi! :D

Já chlupatce neochutnala, byl u silnice. A holátko jsem naposledy viděla někdy před lety (když jsem ho ještě nepotřebovala ;-)). Ta tinktura z pěťouru maloúborného by mě ale lákala, mám pocit, že je to takový dost univerzální lék. A tím, že mj. čistí krev by se to jednou za čas určitě hodilo.

56 Pavla Pavla | Web | 11. září 2016 v 15:17 | Reagovat

Máme na zahradě jiné plevele asi budou taky léčivé ale tenhle plevel jsem  u nás neviděla,díky za článek moc zajímavý :-D

57 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 11. září 2016 v 15:20 | Reagovat

[56]: Rádo se stalo. :-) Z komentářů je vidno, že pěťour není doma všude. :-)

58 Matys Matys | Web | 11. září 2016 v 22:51 | Reagovat

Na vysoký tlak je dobré i pivečko :)

59 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 11. září 2016 v 23:01 | Reagovat

[58]: Věřím, že pivo by někomu mohlo chutnat víc a připadat jako lepší alternativa na hypertenzi, ale přece jen pořád obsahuje CH3CH2OH. :-)

60 Matys Matys | Web | 12. září 2016 v 16:48 | Reagovat

Teď si mě dostala :-) Radši nebudu zjišťovat, co CH3CH2OH je, nebo zkazím vypracovaný český průměr pití piva :-)

61 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 12. září 2016 v 19:32 | Reagovat

Není plevel, jako plevel :-D!

62 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 12. září 2016 v 19:34 | Reagovat

[60]: Nic složitýho, promiň, každý neměl rád chemii: vzorec pro ethylalkohol. Já taky nechci kazit žádný průměry. ;-)

63 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 12. září 2016 v 19:36 | Reagovat

[61]: Paměť máš rozhodně výbornou, to se popřít nedá. ;-) :D

64 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. září 2016 v 22:25 | Reagovat

[60]:strukturní vzorec ethylalkoholu je CH
3 CH2 OH, to jsem sice vyčetla, ale pěťoura nikde v okolí nevidím. Všude kolem se často seká, zahrádku nemáme, takže ani se nemohu nijak zapojit do diskuze. Snad jen to, že bych diagnosu na léčení pěťourem nějakou u sebe našla. :-)

65 Lydie Lydie | 12. září 2016 v 22:26 | Reagovat

Také u nás na zahrádce roste jenom chlupatec - holit ho nebudu. :-)

[54]: vnoučata mají jekéhosi papouška - že bych mu dala také ochutnat pěťoura?

66 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 12. září 2016 v 22:37 | Reagovat

[64]: Jo, nějakou diagnózu najde asi každý, Růženko. :-)

67 Matys Matys | Web | 12. září 2016 v 22:38 | Reagovat

Naše paní učitelka na základce na nás křičela, na další třídy házela klíče :D Dost to přeháněla. Pamatuji si, jak se u nás jeden spolužák zhroutil při zkoušení a ona na něj, místo aby mu pomohla, neustále křičela... Z chemie se mi dodnes čeří kůže :-)

68 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 12. září 2016 v 22:42 | Reagovat

[65]: Aby se chudákovi papouškovi z toho neudělalo nevolno. :-) Hanako přeci píše, že chlupatec je chuti nevalné. :-!

69 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. září 2016 v 22:43 | Reagovat

[49]: Chmel je rod rostlin z čeledi konopovité. Jeho plodem je chmelová hlávka. Mezi známé zástupce patří chmel otáčivý, užívaný v procesu výroby piva, dále například chmel japonský (neboli otáčivý). z Wikipedie
Je tam obrázek, dá se okopírovat-tedy uložit a pak použít, to ale jistě víš. :-)

70 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 12. září 2016 v 22:46 | Reagovat

[67]: To jsou ale horory! Nám zas jedna na prvním stupni vytrvale opakovala, že jsme zabedněnci... Po letech jsem jí dala památník - a pak si jej už (raději) nikdy nevyzvedla, protože se o ní povídalo, že je ještě horší, než bývala... :-)

71 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 12. září 2016 v 22:48 | Reagovat

[69]: Samozřejmě vím, ale dělám to jen v případě nezbytně nutném. :-)

72 Hanako Hanako | 13. září 2016 v 11:36 | Reagovat

[54]:Zopakovala jsem pokus s koreláčkem. U holátka ozobal květy a semínka, chlupáče rozcupoval a naházel na dno klícky. Já jsem neochutnávala, ale věřím tomu, co říkavala moje babička, že když je člověku opravdu zle, snědl by i kozí bobky. Zkusím případně rozmačkanou rostlinu na revmatické údy, zatím nejsou velké zdroje(zahradnice se raduje). :-D

73 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 13. září 2016 v 20:09 | Reagovat

[72]: To je super, kouzelníku Pokustóne. Díky za tvůj výzkum. :-) Proč ale jíst chlupáče, když je stejně dle literatury účinnější (a podle všeho i chutnější) holátko?! :-) Já bych spíš věřila na ty klouby tomu vnitřnímu užití v tinktuře - tedy alespoň můj pocit to říká.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama