Cholesterolová dieta a ateroskleróza, 4. část - POTRAVINY

19. srpna 2016 v 21:20 | MUDr. Dorka D. |  Fytoterapie (bylinky), strava, homeopatie
Víte, že resveratrol obsažený ve vínu zřejmě nemá ty účinky, kterými se proslavilo víno i slavný francouzský paradox? Pokud po přečtení článku změníte názor, možná kapsle s resveratrolem zahodíte.


Pokud jste nečetli 1. část, kde je kromě rizik geneticky modifikované rýže na konci uvedená i obsáhlá TABULKA POTRAVIN vhodných při vysoké hladině cholesterolu v krvi, můžete to napravit zde.

POTRAVINY DOPORUČOVANÉ PŘI VYSOKÉ HLADINĚ CHOLESTEROLU V KRVI NEBO ATEROSKLERÓZE:

Černý a zelený čaj

Zelené lístky po procesu fermentace změní barvu a my tak dostáváme na náš stůl černý čaj, který má z hlediska TČM teplý charakter. Na hladinu celkového cholesterolu vykazuje černý čaj pravděpodobně o něco lepší účinky, než čaj zelený, vzhledem k dalším účinkům je ale rozhodně výhodnější čaj zelený. Hladinu triglyceridů a HDL ("hodného") cholesterolu neovlivňuje.

Zelený čaj má z hlediska TČM chladivou povahu a kromě příznivého účinku na metabolismus (např. podpora hubnutí) vykazuje i příznivý vliv na lámavost cév a proces sklerotizace (ateroskleróza). Stává se tak dobrou prevencí cévní mozkové příhody neboli mrtvice. Konzumace víc než 2 šálků zeleného čaje po více než 10 let snižuje riziko úmrtí na srdečně-cévní onemocnění. Zahání únavu, působí močopudně a potopudně. Katechiny mají i ochranný účinek na játra (pokud se čaj ale předávkuje, může u některých citlivých osob naopak poškození jater vyvolat: to však odezní po vysazení).

Čaj má i antimikrobiální účinky, přičemž viry jsou na obsažený epigalokatechin-3-galát (ECGG) 10-100x citlivější, než bakterie nebo houby. V této souvislosti byl zejména prozkoumán HPV 6 a 11, lidský papiloma virus zodpovědný za condylomata accuminata (genitální bradavice). Mast s 15% obsahem katechinů z extraktu zeleného čaje tyto bradavice v 55% trvale vyléčila. Zelený čaj má pravděpodobně vliv i na virovou hepatitidu.

V neposlední řadě se dá čaj využít k prevenci vzniku rakoviny. Brání prokazatelně i rozvoji rakoviny žaludku, střev, prsu a prostaty. Zasahuje totiž do procesu apoptózy, což je programovaná buněčná smrt. Právě s tou mají rakovinné buňky potíž. Čaj zasahuje i do procesu neoangiogeneze, což je novotvorba cév v rostoucím tumoru. Rostoucí nádor potřebuje krevní "výživu" a právě od ní jej čaj pomáhá "odstřihnout".

Na diabetes 2. typu (cukrovka) vliv příliš nemá, snižuje však riziko vzniku diabetu. Výzkum vlivu na Alzheimerovu chorobu probíhá, vypadá to, že epigalokatechin-3-galát (EGCG) napomáhá rozpouštění amyloidních plaků v mozku spojených s touto chorobou.

Nežádoucím účinkem čaje může být obstipace (zácpa). Je třeba myslet i na to, že čaj brání resorpci folátu, tj. kyseliny listové. Extrakt ze zeleného čaje je také podezřelý z podpory tvorby oxalátových ledvinových kamenů.

Mléko brání resorpci polyfenolů obsažených v čaji, proto není vhodné čaj do mléka přidávat, pokud se tedy nechceme ochuzovat o léčivé účinky čaje. Také současné podávání preparátů železa se nedoporučuje, s čajem totiž tvoří nerozpustné komplexy. Zrovna tak se nesmí pít čaj při medikamentózní léčbě Parkinsonově nemoci.

Artyčok

Květy artyčoku obsahují beta-sitosterol a stigmasterol, obě látky, jak již název napovídá, se podobají cholesterolu. Dochází ke snížení vstřebávání skutečného cholesterolu ve střevech. Tvorbě cholesterolu brání i cynarosid a luteolin (inhibicí enzymu HMG-CoA reduktázy), nejedná se tedy o cynarin, jak se dlouho předpokládalo. Artyčok také mírně zvyšuje HDL ("hodný") cholesterol. U artyčokových extraktů (vyšší koncentrace účinných látek) bylo prokázáno i snížení triglyceridů a zvýšení produkce NO, tj. oxidu dusnatého, což je látka, která mj. rozšiřuje cévy a přispívá tak ke kontrole krevního tlaku.

Cynarin působí jako choleretikum (zvyšuje tvorbu a vylučování žluče) a cholagogum (stimuluje vylučování žluče). Cholelitiáza, tj. žlučové kameny, jsou tedy jednou z indikací pojídání artyčoku, pokud máte díky játrům a žlučníku zažívací problémy. Artyčok má i výrazné detoxikační a krev čistící účinky, včetně detoxikace jedů a léků. Protože z hlediska TČM má artyčok silný vztah k játrům a žlučníku, neudivuje, že napomáhá ke zlepšení mnoha kožních problémů včetně ekzémů. S alergiemi si artyčok také mnohdy poradí. Tato v ČR neobvyklá zelenina vykazuje i diuretické (močopudné) účinky a snad ovlivňuje pozitivně glykemii (hladinu krevního cukru). Vliv na diabetes mellitus (cukrovka) však nebyl jednoznačně prokázán. A jak nejlépe artyčok upravit? Chladivou povahu artyčoku (viz teplotní účinky potravin zde) zmírní vaření v páře a z větší části tak zůstanou zachovány i vitaminy.

Česnek

Po rozmačkání nebo rozžvýkání česneku se alliin mění působením alliinázy na allicin. Právě allicin zodpovídá za česnekový zápach i za část léčivých účinků. Hlavní léčivou složkou je však pravděpodobně ajoen. Česnek je kadet zejména na aterosklerózu (usazeniny v cévách) a snižuje také triglyceridy i cholesterol (inhibicí jeho syntézy). Zároveň cévy i rozšiřuje a snižuje tak krevní tlak. Allicin a ajoen ředí krev a pomáhají tak předcházet vzniku krevních sraženin neboli trombózy.

Česnek (zvláště ajoen v něm obsažený) působí jako antivirotikum, antibiotikum, antimykotikum (proti houbám a plísním) a antiparazitikum - reaguje totiž s enzymy a receptory těchto organismů. Při nachlazení tedy můžeme kromě zázvoru využít i česnek v syrovém stavu! Působí např. na většinu kmenů zlatého stafylokoka (Staphylococcus aureus), kvasinku Candida albicans (způsobující kandidózu), dermatofyt Tinea pedis (způsobující houbové onemocnění v meziprstí a na ploskách nohou) nebo na plíseň Aspergillus niger.

Ajoen a alliin přispívá u leukemických promyelocytů k apoptóze (apoptóza je programovaná buněčná smrt a v rakovinných buňkách je "vypnuta"; promyelocyt představuje vývojové stadium bílé krvinky), zatím to však bylo prokázáno pouze v laboratorních pokusech, tudíž u člověka to nemusí fungovat. Předpokládá se uplatnění v hematoonkologii (nádorové onemocnění krve a krvetvorných orgánů).

Česnek působí žlučopudně a tlumí křečovité břišní bolesti. Lze jej využít i při léčbě plicních a průduškových zánětů (bronchitida, pneumonie), protože vykazuje protizánětlivé účinky.

Na cévní systém působí česnek údajně hlavně ve vařené formě. Vařený česnek také ztrácí část své horkosti (z hlediska teplotních účinků na organismus) a dušením či vařením se jeho horká povaha trochu "zchladí" na teplý stupeň, což je výhodné. Janča doporučuje podávat česnek v mléce, v této formě se uvádí maximální dávka 12 g denně.

Nežádoucí účinky česneku: Uvádí se sice, že je proti nadýmání, zároveň však vlivem horkosti, kterou do těla přináší, může silné nadýmání a zapáchající větry způsobit! Také žlučník (zejm. cholecystitida, tj. zánět žlučníku) a slinivka (pankreatitida, zánět slinivky) mohou být česnekem silně drážděny! Janča uvádí, že česnek "uklidňuje zánětlivá onemocnění slinivky", což praxe nepotvrzuje!

Šiitake neboli houževnatec jedlý

Japonci věří, že šiitake prodlužuje život. Účinek šiitake spočívá hlavně v ovlivňování imunity: působí proti rakovině, na bakteriální, virové a houbové infekce i proti parazitům. Čistí krev, neutralizuje i toxiny v potravě a zlepšuje metabolismus. Snižuje hladinu cholesterolu v krvi (v klinické studii bylo použito 90 g čerstvé šiitake nebo 9 g sušené), působí na aterosklerózu a zlepšuje metabolismus tuků. V Číně se pomocí této houby léčí bronchitida (zánět průdušek), poruchy imunity, nachlazení, diabetes (cukrovka), ateroskleróza, hypertenze (vysoký krevní tlak), poruchy prokrvení, revma, nádorová onemocnění, artritida (zánět kloubů), dna, migréna, žaludeční vředy nebo hepatitida.

Janča uvádí, že v prevenci se jí 1 plodnice denně, léčebně 2 a při alergii 3 plodnice denně. Při nádorových onemocněních pak 4-5 hub denně.

Nežádoucí účinky šiitake: Kromě žaludečně střevních obtíží kvůli obecně horší stravitelnosti hub, dochází výjimečně působením lentinanu ke zvláštní formě dermatitidy: na trupu, pažích, nohách a na šíji se objeví svědivé proužky, které vypadají jak po bičování. Projevy zejména viditelné na místech vystavených UV světlu. Pokud už máme smůlu a reagujeme takto na šiitake, před touto reakcí nás neochrání ani důkladná tepelná úprava.

Hlíva ústřičná

Svým složením se podobá houbě šiitake. Obsahuje zejm. betaglukany, pleurotin a eritadenin. Hlíva má protizánětlivé účinky a podporuje imunitu v boji proti virům a bakteriím. Snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Hraje roli i v prevenci rakoviny.

Ředkev setá černá (semeno nebo kořen):

Ředkev podporuje trávení a je silně žlučopudná. Fytoncidy černé ředkve účinkují proti plísním, bakteriím a virům. Působí dezinfekčně i v močových cestách a v dýchacím ústrojí. Také se traduje, že rozpouští žlučové kameny (zde však opatrně, protože by mohla šťáva event. vyvolat žlučníkovou koliku). Droga výrazně podporuje látkovou výměnu. Kořen využijeme i u dětí proti kašli.

Janča doporučuje následující postup: Z bulvy seřízneme vrchlík a ještě jeden plátek tloušťky asi 7 mm, ve kterém vyřízneme otvor, velký asi jako pětikoruna. Proděravělý plátek na bulvu vrátíme a do vzniklé prohlubně nasypeme cukr. Přiklopíme vrchlíkem. Zhruba za 12 hodin vznikne v prohlubni léčivý sirup. Kolečko s otvorem vždy sníme a celý postup opakujeme až do spotřebování bulvy.

Šťávu z mleté bulvy podáváme v maximální jednotlivé dávce 125 ml. Maximální denní dávka je 375 ml, nejlépe rozdělená do 4 porcí. Tato kúra by měla trvat jen 1-2 týdny, maximálně na 3 týdny.

Při zánětu jater, ledvin a žlučníku si na tuto kúru necháme zajít chuť, protože může vyvolat žlučníkovou nebo ledvinovou koliku! Rovněž u žaludečních vředů nebo u citlivého žaludku se nedoporučuje.

Pokud šťávu z ředkve člověk nesnáší, je možné vyzkoušet podávání ve snížené dávce 30 ml, 1x denně, ráno na lačno těsně před snídaní. Janča toto snížené dávkování doporučujeme zařadit jednou ročně (na podzim), po dobu 4-6 týdnů. Tato kúra čistí ledviny a přispívá k detoxikaci jater.

Olivy zelené či černé

Olivy snižují hladinu vysokého cholesterolu. Nevýhodou oliv v nálevu je příliš vysoký obsah sodíku. Zajímavé je, že čím více hořká oliva je, tím větší účinek má jako antioxidant, destičkové antiagregans (zabraňuje srážení krevních destiček) a vazodilatátor (rozšiřuje cévy, což vede k poklesu krevního tlaku). Zelené olivy podporují i vylučování žluče. Zelené jsou neutrální až chladivé, černé naopak vykazují neutrální až teplý charakter.

Fazole ledvina (kidney), fazole pinto a fazole "adzuki/azuki

Kromě vlivu na hladinu cholesterolu mají zejména fazole ledvina (kidney) a adzuki vliv i na kolísání glykemie, přičemž fazolky adzuki regulují hladinu cukru o něco lépe. Fazole je ideální potravina pro pacienty s hypertenzí (vysoký krevní tlak), protože obsahují minimum sodíku a velké množství draslíku.

Čekanka hlávková (Zuckerhut) nebo Radicchio (čekanka salátová červená nebo zelená). Sicemá čekanka tu výhodu, že působí jak na cholesterol, tak na aterosklerózu, ale vzhledem k chladivému charakteru doporučuji konzumaci nepřehánět nebo upravit blanšírováním (listy ponořit na pár vteřin do vroucí vody). Tyto saláty podporují i trávení. Pozn.: u formy chicorée tyto účinky popsány nejsou.

Paprika zeleninová

Paprika obsahuje poměrně dost beta-karotenu, vitaminu C a působí i příznivě na aterosklerózu i vysoký cholesterol. U přecitlivělého zažívání je lépe papriku oloupat (stejně jako rajčata): nejlépe je péct papriku v troubě tak dlouho, dokud se nezačne slupka sama oddělovat. Pak se paprika ponoří do studené vody a oloupání již nic (kromě naší lenosti) nebrání. Pálivost některých paprik je způsobena obsahem kapsaicinu. Sladká paprika ho obsahuje jen 0,1%, pálivá minimálně 1%. Malé dávky kapsaicinu trávení podporují, vysoké ho naopak dráždí.

Rýže basmati nebo dlouhozrnná

Neloupaná rýže při pravidelné konzumaci kromě redukce hladiny cholesterolu mírně snižuje u pacientů s hypertenzí krevní tlak. Rýže basmati stabilizuje glykemii (krevní cukr), a je proto velmi vhodnou potravinou pro diabetiky (obyčejná dlouhozrnná rýže má na cukr menší vliv). Působí i proti nefrolitiáze (ledvinové kameny) a psoriáze (lupénka). Osolený odvar z loupané rýže je vhodný při všech akutních žaludečně střevních obtížích (Janča doporučuje i klyzma) a proti průjmu. Tento odvar snižuje i horečku a potlačuje zánět v těle.

Zelí kysané syrové

Krom využití zelí na snížení hladiny vysokého cholesterolu a proti ateroskleróze se uplatní šťáva (zvláště z bílého zelí), v léčbě a hojení žaludečních a dvanáctníkových vředů a při zánětech celého trávicího ústrojů včetně žaludku. Šťáva ze zelí čistí krev, detoxikuje játra a hlavně ledviny což přináší zlepšení kožních i revmatických chorob. Kysané má mírně projímavé účinky a působí spasmolyticky (protikřečově).

Na podporu expektorace (odkašlávání) doporučuje Janča smíchat zelnou šťávu s medem v poměru 1:1. Při vnitřním podávání doporučuje 2x denně 450 g kysaného zelí. Šťáva se podává v množství 125 g 4x denně po dobu 4 až 6 týdnů. V obvyklých dávkách se potlačení tvorby aktivních hormonů štítné žlázy (tzv. brassica faktor) neprojeví.

Žito

Žito působí kromě cholesterolu v menší míře i na aterosklerózu a diabetes (cukrovka). Nejlépe je péci si doma vlastní žitný chléb z kvásku namísto nevhodných kvasnic (a pšeničné mouky). I tak je však lépe nekonzumovat chléb v obvyklém množství. Vede totiž také k tvorbě vlhkosti a hlenu (i když takto připravený chléb je v tomto ohledu stokrát lepší). Kvásek mě již před nějakým časem opustil, až založím nový, popíšu to na blogu.

Jablka (tepelně upravená)

Účinky na hladinu cholesterolu mají zejména v jablkách obsažené pektiny (podobně jako v kůře cirusů). Zvyšují HDL ("hodný") cholesterol a snižují LDL frakci. Janča doporučuje při chorobách srdce, ledvin, vysokém krevním tlaku nebo obezitě doporučuje tzv. jablečný den (Janča ho doporučuje dokonce každý týden, což mi přijde pro většinu lidí moc). Při této "jablečné dietě" se jí pouze jablka v množství 10 až 12 kusů za den. K tomu bych na základě poznatků z TČM dodala, že pokud tohle chcete vyzkoušet, tak jedině s TEPELNĚ UPRAVENÝMI jablky, protože jinak si budete svůj metabolismus spíše podkopávat (viz článek Jin a jang aneb Na počátku nebylo slovo, zvláště poslední, žlutě zvýrazněný, odstavec).

Třešně

Třešně tonizují krev, zvláště jaterní a krev srdce. Využijeme je tedy při tzv. nedostatku krve, kam patří nejenom anémie (chudokrevnost), ale i parestézie (pocit mravenčení končetin), vertigo (točení hlavy), nespavost nebo palpitace (bušení srdce). Třešně čistí krev a snižují hladinu cholesterolu. Také dna, revma (bolesti kloubů a svalů) nebo artritida se může konzumací třešní zlepšit.

Nejlépe je připravit si třešňové víno: 40 g sušených třešní na 1 l. Jiný recept je zde: 250 g třešní vložíme do 1 l pálenky a ponecháme 1-2 týdny louhovat.

Jahody

Jahody snižují vysokou hladinu cholesterolu v krvi, využijeme je u průjmu a také při hepatitidě (zánět jater). Pokud jste jahodový jedlík, pozor na vysoký obsah oxalové kyseliny (kyselina šťavelová).

Mango

Mango jako jediné z ovoce působí zejména na aterosklerózu, protože rozpouští hlen v těle. Účinkuje na poruchy prokrvení končetin (i u diabetiků), anginu pectoris nebo vertigo (točení hlavy). Mango tonizuje krev a působí při tzv. nedostatku krve zejm. jaterního původu. Patří se i anémie (chudokrevnost) nebo hemeralopie (šeroslepost).

DALŠÍ POTRAVINY OVLIVŇUJÍCÍ O NĚCO MÉNĚ HLADINU CHOLESTEROLU:

Víno

Polyfenoly, zejm. resveratrol, byly až donedávna považovány za hlavní složky, které se podílí na pozitivních účincích vína při snižování úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění. Jeho množství, které se v těle vstřebá, je ale tak malé, že se účinek těžko může projevit! Podle studie z roku 2011 to vypadá, že účinnou složkou u vína není resveratrol, ale katechiny. Nezanedbatelnou rolu však hraje i alkohol, který zvyšuje HDL a snižuje LDL frakci cholesterolu a triglyceridy.

Rozpustná vláknina

Vláknina je složka potravy, kterou proces trávení nenaruší a nachází se hlavně v luštěninách, obilovinách, zelenině a ovoci. Hraje roli ve snižování triglyceridů a celkového i LDL cholesterolu. Nerozpustná vláknina nemá vliv na koncentraci krevních tuků. Vláknina snižuje účinek lovastatinu (a nejspíše i jiných statinů)!

Psyllium, rozpustná vláknina z osemení (slupky semen) jitrocele blešníkového: po 6 týdnech užívání psyllia bylo v jedné studii zjištěn úbytek "škodlivého" cholesterolu (o 6-20%) než u lidí s nízkotučnou dietou. Rozpustná vláknina při příjmu 17 g/den může navázáním cholesterolu snížit jeho vstřebávání až o 20 % (Hromadová: Kardiovaskulární onemocnění; Neptun 2004; Češka, Richard: Cholesterol a ateroskleróza - léčba hyperlipidémií, Alberta s.r.o., 1994).

Ořechy

Ořechy mají antioxidační účinky a ovlivňují hladinu cholesterolu. Vliv ořechů na hladiny krevních lipidů je znám již od roku 1993, kdy u zdravých mužů konzumujících vlašské ořechy, došlo ke snížení hladin celkového cholesterolu. Byl prokázán i pokles triglyceridů. Kvůli vysokému obsahu
tuku by ořechy měly ve stravě nahrazovat jiné tučné potraviny, aby nedošlo k překročení
celkového příjmu tuku, který by měl být 20-35%. L-arginin obsažený v ořeších hraje roli v syntéze oxidu dusnatého v cévním endotelu, způsobuje vazodilataci cév (rozšíření cév) a tím snižuje krevní tlak.

Ryby

Často je doporučována konzumace ryb, zejm. makrela, mořský losos a sleď (minimálně 2x týdně), a to jako prevence aterosklerózy z důvodu vysokého obsahu polynenasycených mastných kyselin (PUFA). Byl však bohužel prokázán i nepříznivý vzestup LDL cholesterolu (Češka, Richard: Cholesterol a ateroskleróza: léčba hyperlipidémií, Maxdorf, 1999).

Kurkuma

Kurkuma snižuje cholesterol již v malých dávkách a zmenšuje sklony k trombóze. Vykazuje protizánětlivě a antioxidační účinky, zvyšuje sekreci žluče a jaterních enzymů.

Vliv na hladinu cholesterolu by měly snad mít i broskve a švestky.

Pozn.: Fialová barva značí, že potravina snižuje hladinu cholesterolu, okrová barva označuje vliv na aterosklerózu.


Rozšiřující literatura:
viz 1. díl.
 


Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 1:05 | Reagovat

Jo, topinka s česnekem, ta se u nás baští při každé rýmě :-)
A vlastně i normálně ho máme rádi. Je to všelék :-)

2 Alka-fejetony Alka-fejetony | E-mail | 20. srpna 2016 v 7:40 | Reagovat

No - se shora uvedeného jen ten česnek. Ale na něco člověk umřít musí, no ne? Navíc doktorce tvrdím, že ví houby s jakým cholesterolem jsem se narodila. (Měla jsem už 11,6; nejmenší 8,8 - takovej ten, co horní hranice je 5,6.) A protože beru prášek - 1 denně - na vysoký tlak, tak na prášek na vysoký cholesterol mě zatím nepřekecala. ;-)

3 Petra Petra | Web | 20. srpna 2016 v 9:20 | Reagovat

Česnek považujeme také za všelék :-D
Zajímavé informace, čtu pravidelně, píšu minimálně, ale rady si beru k srdci. Díky tomuto blogu jsem začala solit himalájskou solí, o které jsem doposud neměla tušení, že existuje O_O
S přáním pěkného dne, Petra.

4 Meduňka Meduňka | Web | 20. srpna 2016 v 10:11 | Reagovat

Přidávám se k ostatním česnekomilcům :D a též mohu z praxe potvrdit tu první tučně červeně psanou poznámku v posledním odstavci části článku, která se česneku týká :D Ále co, česnek prostě miluju. Všechny ostatní uvedené potraviny (kromě artyčoku, ten jsem zatím neokusila a vína, které nepiji), více či méně konzumuji, takže si na mě žádný špatný cholesterol nepřijde :D

5 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 10:24 | Reagovat

[1]: Topinku s česnekem taky miluju. :-) Česnek mi nechutná akorát ve špenátu.

6 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 10:26 | Reagovat

[2]: No, je dobře, že prášky zatím ne. O nich už jsem taky psala. Na něco umřít musíme, ale proč statinama napomáhat, ne?! ;-)

7 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 10:30 | Reagovat

[3]: Jé, tak to jsi mi udělala radost s tou solí! Protože to znamená, že můj blog plní svůj účel. Díky za komentář. :-)

8 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 10:33 | Reagovat

[4]: Já myslím, že na Meduňku si nepřijde nikdo - natož nějaký cholesterol! :-P :D

9 Josef Josef | Web | 20. srpna 2016 v 12:10 | Reagovat

Paráda, tak česnek miluju ve všech jeho úpravách, je to skvělý antibiotikum. A když nikam nerazím, chroupu ho jen tak, stroužek po stroužku...

10 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 12:13 | Reagovat

[9]: Tak to je fajn, že ti česnek udělal tolik radosti. :-) Jen aby zářili radostí i ti ostatní okolo tebe, co česnek nekonzumují. ;-) :D

11 Kitty Kitty | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 13:40 | Reagovat

S česnekem jsme taky kamarádi. Dnes je to opravdu hodně "výživné", musím se na tento článek ještě vrátit a možná ne jednou! Děkuji za osvětu a systémová poučení :-)

12 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 13:44 | Reagovat

[11]: Neboj, článek neuteče (tedy snad, zrovna řešíme s Robkou problém, že se články někdy při publikování NEZOBRAZÍ na hlavní stránce tvého blogu, ale jenom v archivu - zobrazí se, až se jim zachce...).

13 Kitty Kitty | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 13:51 | Reagovat

[12]: To mi povídej! Zatím jsem to nepozorovala, je to teď něco nové? Zdravím i Robku :-)

14 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 13:55 | Reagovat

[13]: No, Robce se to dnes stalo. A ani dřív používaný trik s vydáním dalšího článku "nedonutil" Blog.cz k zobrazení toho prvního...

15 Kitty Kitty | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 14:09 | Reagovat

[14]: Ono to bude asi chtít ještě počkat, snad je Standa na kafíčku a nedal pokyn publikovat. Nebo se mu v článku něco nelíbí, bude opravovat nebo váhat :-P

16 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 14:13 | Reagovat

[15]: No ono to publikované je. Číst a psát komentáře také lze. Ale je to JEN v archivu (srpen 2016), ne na hlavní stránce jejího blogu.

Chápeš, mnozí lidé chodí POUZE na tvou hlavní stránku, aby zjistili, zda jsi už něco nového publikovala (pokud nemají odběr novinek). A TAM nic nenajdou... Koho by napadlo, že má štrachat v archivu... Mě tedy  ne! ???

17 Kitty Kitty | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 15:36 | Reagovat

[16]: To je zrada! Mě by to taky nenapadlo. Snad to půjde dát do normálu. Vy si s tím poradíte a jinak byste musely dát do horního boxíku upozornění, že přibyl nový článek "tenaten" a hledat že ho mají (zatím musí) v archivu měsíce. To je věc! 8-O

18 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 15:42 | Reagovat

[17]: No s tím nic neuděláš, přesun do "rozepsaných" nepomáhá. Radila jsem to samé, co ty (teda rovnou dát proklikávací odkaz).

Já Robku nejdřív ani nepochopila, protože s tímhle jsem se ještě nesetkala (ani o tom nečetla). Tak kdyby někdy náhodou, tak víš, co s tím: Nic (pokud nepomůže publikování nového článku). Ono se ten článek časem objeví, akorát nevíš kdy (a za kolik dní)...

19 Kitty Kitty | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 15:55 | Reagovat

[18]: No ona je pořád ještě ta okurková sezóna a pokud něco musí provést admini, asi se musí počkat. Je mi vás líto, ale jak říkáš, poradit neumím, tak to zatím nedrbat! :-)

20 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 16:04 | Reagovat

[19]: Jestli jsem to správně pochopila, tohle je STARÁ záležitost, která se občas stane... Admini spoustu věcí prostě NEUMÍ řešit (viz skutečnost, že část blogů začínajících na M si nemůže nastavit absolutně žádné pozadí a maj tam jen bílo... Takový blog pak musí člověk zrušit).

21 Kitty Kitty | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 16:14 | Reagovat

[20]: Zrušit a přejmenovat, jestli tomu správně rozumím. No nic není dokonalý ;-)

22 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 16:21 | Reagovat

[21]: Zrušit a založit fungl nový. Přejmenovat blog nelze.

23 Kitty Kitty | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 16:45 | Reagovat

[22]: Tak jsem to myslela. Vím, že přejmenovat to nejde :-)

24 Robka Robka | Web | 20. srpna 2016 v 18:38 | Reagovat

Jejda, děkuji moc za podporu tobě i Kitty.:-) Nevím, jestli se články nakonec zobrazily díky tomu, že jsem zveřejnila ten druhý ( třeba si ho S.R. přečetl), nebo to byla jen náhoda. Jisté je, že to trvalo sedmnáct hodin, než se vše dalo do pořádku a s tím i komentáře u předchozího článku. Příště vím, že vydávání o půlnoci se nevyplácí.:-)
A teď k tvému článku - spoustu potravin z výčtu mám ráda, česnek také, jen mi osobně trochu zhoršuje trávení. Zatím se s vysokým cholesterolem nepotýkám, ale co není, může být. K lékaři chodím jen velmi nerada, takže za rady díky.

25 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 18:53 | Reagovat

[24]: No, my jsme to tu rozebíraly (to bylo takové "o tobě bez tebe" :D).

Rádo se stalo. :-) Vše se bez doktorů (bohužel) nedá, ale naprostou většinu chronických věcí je lepší řešit jen za asistence MUDr. (pouze vyšetření). Na chronická onemocnění je klasická medicína dost krátká...

26 Robka Robka | Web | 20. srpna 2016 v 19:42 | Reagovat

[25]: Jasně, to chápu, taky k lékaři chodím sice nerada, ale nakonec přece jen jdu.:-) Myslím, že zdraví ovlivňuje genetika, pak také životní styl, který dnes málokdo má stoprocentně zdravý. Tabletky by měly nastoupit až nakonec.
Mám takovou zkušenost - pracuji se starými lidmi (jsem pečovatelka, takže tak trochu zdravotník) a všimla jsem si, kolik lidí nesmyslně polyká tuny léků na všechno možné, až jim kolikrát nežádoucí účinky způsobí nepříjemnosti. Naopak znám lidi, kteří léky téměř neberou (ve vysokém věku) a v podstatě se nedá říct, že by na tom byli nějak hůř. Samozřejmě se vše odvíjí od toho, jaký mají problém - ale někdy lékaři i na banality předepisují prášky, protože zejména starší lidé jsou naučení, že léky jsou na všechno. To jen takový můj malý postřeh.:-) Hezký večer.

27 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 19:52 | Reagovat

[26]: Milá Robko, to je dost ZÁSADNÍ postřeh, protože přesně tak to je! Lidé mají často zdravotní problémy právě z těch tun léků (polypragmazie) - a mnohdy ani samotným lékařům není jasné, že základem je zredukovat medikaci - a tak na ty vedlejší účinky předpíšou léky DALŠÍ...

A to, že mnohdy samotní pacienti VYŽADUJÍ léky (na každou blbost), to je další věc. A nejlepší je, když na nachlazení (virové) chtějí antibiotika, která působí jen a pouze na bakterie. U virových onemocnění se ATB předepisují jen v případě, že onemocnění je opravdu těžké a lékař se kvůli oslabené imunitě obává při zhoršení stavu bakteriální superinfekce (tedy infekce NASEDAJÍCÍ na terén oslabený virem).

Díky, i tobě hezký večer (a v noci růžové sny). :-)

28 Robka Robka | Web | 20. srpna 2016 v 20:14 | Reagovat

[27]: Jo, mohla bych vyprávět, jak někdy lidé zbytečně trpí problémy, protože jim lékař předepsal nevhodnou medikaci. A je pravda zase naopak, že antibiotika jsou brána jako všelék na jakékoliv nachlazení ( hlavně, aby to bylo rychle) a mnohdy je vyžadují maminky pro děti. Lékaři jsou pak osočováni, že nechtějí předepsat " žádné pořádné léky".

29 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 20:17 | Reagovat

[28]: K tomu nemám co dodat, protože přesně TAKHLE to je... Ale s tím nic nenaděláme. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama