Vitamin K v potravinách aneb Osteoporóza, warfarin a dieta

28. července 2016 v 18:50 | MUDr. Dorka D. |  Vitamíny, minerály, stopové prvky (mikroprvky)
Blogem se vám snažím předávat zajímavé odborné informace. A dneska to bude především o vitamínu K, warfarinu a osteoporóze. Teď si určitě říkáte, jakou by to všechno mohlo mít souvislost. Následující řádky vám to alespoň trochu objasní.

Vitamin K, který získal své jméno od slova koagulace (srážení krve), se vyskytuje v několika formách. Vitamin K1, fylochinon/phyllochinon (nebo fytomenadion/phytomenadion neboli Kanavit) se nachází především v rostlinách, vitamin K2, menachinon je syntetizován bakteriemi trávicího traktu živočichů. Syntetický vitamin K3 (menadion), který se v trávicím traktu mění na vitamin K2, se již u člověka pro svou toxicitu nevyužívá (přidává se bohužel někdy do krmiv pro naše domácí mazlíčky a samozřejmě i u nich vyvolává zdravotní problémy).

1. Vitamin K1 (fylochinon):

Pro ženy je denní doporučená dávka: 65 µg, pro muže: 80 µg (DDD K1, tj. fylochinonu v ČR, je 75 µg). Tabulka obsahu vitaminu K (zdroj: Nährwertrechner.de). Obsah vitaminu K1 ve zdrojích kolísá podle ročního období. Z tabulky je jasné, že vysoký obsah vitaminu K má hlavně listová zelenina.
petržel list sušený: 4051 µg
pažitka sušená: 3972 µg
cibulový prášek: 3 415µg
cibule sušená: 3 379 µg
cibule zimní sušená: 3122 µg
spirulina v prášku: 3066 µg
agar-agar v suchém stavu: 2205 µg
ČERVENÉ MOŘSKÉ ŘASY SUŠENÉ, např. NORI:2111 µg
hnědé mořské řasy sušené, např. KOMBU/KELP: 2055 µg
kerblík sušený: 1462 µg
petržel list čerstvý, tepelně upravený: 983 µg
česnek sušený v prášku: 791 µg
petržel list čerstvý: 790 µg
pampeliška list čerstvý, tepelně upravený: 752 µg
pažitka čerstvá, tepelně upravená: 605 µg
čerstvý list kopřivy, pampelišky nebo řeřichy: 600 µg
pažitka čerstvá: 570 µg
zelenina do polévky sušená, vařená (mrkev, celer, petržel, pór; v Německu: Suppengrün): 549 µg
makový olej: 500 µg
mangold čerstvý, tepelně upravený: 497 µg
pastinák sušený: 423 µg
mrkev sušená: 419 µg
špenát mražený, tepelně upravený: 364 µg
česnek čerstvý, tepelně upravený: 356 µg
cibule čerstvá, tepelně upravená: 348 µg
špenát listový čerstvý, tepelně upravený: 347 µg
cibulka zavařená okapaná: 326 µg
čerstvá cibule nebo šalotka: 310 µg
petržel kořenová sušená: 314 µg
mořské řasy čerstvé 300 µg
čerstvý česnek: 300 µg
čerstvé bylinky používané v kuchyni: 300 µg
špenátová šťáva: 287 µg
olej z hroznových jader: 280 µg
fenykl čerstvý, tepelně upravený: 268 µg
čínské zelí, tepelně upravené: 264 µg
růžičková kapusta mražená, tepelně upravená: 258µg
špenát dušený se smetanou: 256 µg
dušená cibulka se slaninou: 255 µg
zelí listové čerstvé: 250 µg
zelí čínské čerstvé: 250 µg
růžičková kapusta čerstvá, tepelně upravená: 235 µg
tučný tvaroh s bylinkami: 233 µg (!)
květák mražený, tepelně upravený: 232 µg
pór čerstvý, tepelně upravený: 224 µg
portulák čerstvý, tepelně upravený: 224 µg
čočka zralá, v suchém stavu: 223 µg (vařená: 93 µg; čočka naklíčená: jen 5 µg)
růžičková kapusta dušená: 222 µg
květák dušený: 221 µg
kadeřávek čerstvý tepelně upravený: 220 µg
květák čerstvý: 208 µg
květák čerstvý, tepelně upravený: 207 µg
saláty čerstvé: endivie, chicorée, romano nebo radicchio: 200 µg
salát polníček: 200 µg
sojová mouka neodtučněná: 200 µg (!odtučněná! sojová mouka: 20 µg)
fazole ledvina čerstvé, v suchém stavu: 190 µg (fazole ledvina v konzervě: 47 µg)
fazole bílé čerstvé v suchém stavu: 190 µg
žampiony sušené: 194 µg
sojové boby v suchém stavu: 176 µg
křemenáč sušený: 173 µg
zelenina do polévky čerstvá, tepelně upravená ("Suppengrün": mrkev, celer, petržel, pór): 172 µg
SÝR SYROVÁTKOVÝ POLOTUČNÝ(tuk 19%): 169 µg
žampiony sušené, tepelně upravené: 168 µg
mrkev sušená vařená: 166 µg
pastinák sušený vařený: 165 µg
žitné klíčky - vločky: 160 µg
lišky sušené: 156 µg
klouzek obecný sušený (je to ten hnědý, nezaměňovat s klouzkem sličným) : 155 µg
paprikové lusky sušené: 152 µg
řepkový olej: 150 µg
sýr syrovátkový (28% tuku): 150 µg
tamarind čerstvý: 150 µg
fazole lima v suchém stavu: 149 µg
ŽLOUTEK SYROVÝ: 147 µg
žloutek tepelně upravený 143 µg
ryzec pravý sušený: 135 µg
hlávkový salát: 133 µg
pšeničné klíčky - vločky: 131 µg
mungo čerstvé: 130 µg (výhonky mungo jen 5 µg!)
brokolice tepelně upravená: 129 µg
cizrna čerstvá, tepelně upravená: 125 µg
petržel kořenová sušená, tepelně upravená: 123 µg
brokolice čerstvá: 121 µg
hřib pravý sušený: 113 µg
salát ledový: 112 µg
kozák březový sušený: 112 µg
červené zelí mražené, tepelně upravené: 112 µg
telecí mozeček tepelně upravený: 111 µg
hrách zelený v suchém stavu: 108 µg
celerová šťáva: 104 µg
celer bulvový mražený, tepelně upravený: 104 µg
růžičková kapusta čerstvá vařená: 102 µg
zelí červené čerstvé: 100 µg
celer bulvový čerstvý vařený: 99 µg
čočka vařená: 93 µg
CIBULÁČEK (uzenina): 92 µg (!)
fazole bílé tepelně upravené: 90 µg
mrkev dušená s pórem: 89 µg
zelí kysané, tepelně upravené: 89 µg
SOJOVÝ CHLEBA: 87 µg (!)
KUŘECÍ VNITŘNOSTI PEČENÉ: 87 µg (!)
prášek z pražených sojových bobů (kinako): 87 µg
hovězí játra tepelně upravená: 86 µg (!)
bylinkové máslo doma připravené: 84 µg (!)
šiitake houby sušené: 84 µg
paštika z husích jater: 83 µg
zelí bílé čerstvé, tepelně upravené: 83 µg
šťáva z kyselého zelí: 83 µg (!)
omeleta s bylinkami: 82 µg
pšeničné otruby syrové: 82 µg (tepelně upravené otruby pouze 10 µg!)
hrášek čerstvý: 81 µg
tepelně upravené HOVĚZÍ VNITŘNOSTI: 81 µg (!)
zelí bílé čerstvé: 80 µg
vepřové koleno pečené 78 µg
VEPŘOVÁ JÁTRA TEPELNĚ UPRAVENÁ: 77 µg (!)
fazole černé oko v suchém stavu (Chinabohnen): 77 µg
majonéza (80% tuku): 75 µg
masové knedlíčky tepelně upravené: 74 µg
sojové kostky v suchém stavu: 74 µg
cizrna v suchém stavu: 70 µg
polotučná sojová mouka: 70 µg
TVAROH TUČNÝ: 70 µg
para ořechy: 70 µg
ovesné vločky: 63 µg
máslo: 60 µg
olivový olej: 50 µg
tvaroh tučný (10,3 g tuku/100 g): 50 μg
vejce čerstvé tepelně upravené: 48 μg
tučný tvrdý sýr: 30-35 µg
sýr typu Cottage: 30-35 µg
smetana 30%: 30 μg
sýr tavený tučný (30,4 g tuku/100 g): 30 μg
chleba pšenično-žitný (německý) s droždím: 29 μg
celozrnné housky z pšeničné mouky: 26 μg (housky z klasické pšeničné mouky jen 9 μg)
sýr tavený polotučný (12 g tuku/100 g): 25 μg
brambory loupané tepelně upravené: 24 µg
tvaroh polotučný (4,4 g tuku/100 g): 23 μg
vepřový steak chlazený tepelně upravený:20 μg
rajčatový protlak: 20 µg
hovězí steak chlazený tepelně upravený: 15 μg
šunkový salám: 13 μg
rajčata čerstvá, tepelně upravená: 11 µg
BANÁNY: 10 µg (v 1 kg banánů je tedy 100 µg!)
pšeničná mouka: 10 μg
housky z pšeničné mouky: 9 μg
jogurt plnotučný (3,8 g tuku): 5 μg
pomerančová šťáva z čerstvých pomerančů: 3 μg
jogurt nízkotučný (0,91 g tuku): 2 μg
čokoláda hořká: 1 μg
tvaroh nízkotučný (0,2 g tuku/100 g): 1 μg (polotučný: 23 μg, tučný: 50 μg)
rýže parboiled vařená: 0 μg
kuřecí maso s kůží chlazené tepelně upravené: 0 μg
krůtí maso s kůží tepelně upravené: 0 μg

Zelený čaj býval dříve mylně považován za jeden z významných zdroj vitaminu K. Mnozí lékaři proto doporučovali tento čaj vynechat při užívání antikoagulačních léků. Obsahuje sice 1700 μg vitamínu K, ale ve 225 g sušených čajových lístků, ze kterých lze udělat asi 100 šálků čaje! Ve 100 g sušených čajových lístků, které se ale nejí, je tedy 755 μg vitamínu K. Podle jedné americké studie však neobsahuje šálek čaje prakticky již žádný vitamin K.

2. Vitamin K2 (menachinon):

Doporučená denní dávka vitamínu K2 stále ještě není stanovena. Jako nejvhodnější se předpokládá denní dávka 180 až 200 µg. Ve vyspělých zemích je stravou přijímáno pouhých 10 % z uvedeného množství.

Nejbohatším zdrojem K2 je fermentovaný SOJOVÝ SÝR NATTO (998 µg ve 100g). V hovězích játrech jsou pouhé 3 µg/100g. Zdrojem mohou být i některé sýry - 1 µg/100 g (Brie, Gouda) nebo kysané zelí. Ve vejcích a máslu je ho zanedbatelné množství. Ani lidé na warfarinu by se neměli vitaminu K2 zcela vzdávat - dle studií se doporučuje ve formě kapek redukovaná dávka 45 µg denně.

Zásoby vitaminu K v těle

Množství vitaminu K, který se ukládá v játrech (hlavně K1), ledvinách a slezině, je poměrně malé a jeho zásoba stačí asi na 1-2 týdny. Vitamín K byl nalezen i v nervovém systému, srdci, plicích nebo žaludku a je nezbytný pro normální fungování všech lidských buněk.

Účinky vitaminu K

Vitamin K, zvláště K1 je ale především důležitý pro správnou srážlivost krve a pro vytváření tzv. protrombinu v játrech (koagulační faktor II). Vitamin K je nutný i pro syntézu dalších koagulačních faktorů podílejících se na procesu krevní srážlivosti. Při procesu srážení krve se protrombin mění na trombin a ten pak rozštěpí rozpustný fibrinogen na nerozpustný fibrin a postupně tak dává vzniknout krevní sraženině. Vitamin K je také nezbytným kofaktorem pro karboxylaci některých aminokyselin (zabudování molekuly CO2 neboli oxidu uhličitého např. do kyseliny glutamové) a je zapotřebí i v buněčném růstu.

Vitamin K hraje, spolu s některými dalšími vitamíny, důležitou roli v metabolismu vápníku, resp. při ukládání vápníku do kostní hmoty, jedná se zvláště o vitamín K2. To by také mohl být jeden z důvodů, proč se vlivem nedostatku vitamínu K nebo také při užívání warfarinu vápník vyplavuje z kostí a usazuje v cévní stěně (ateroskleróza). Také je v souvislosti s warfarinem stále více diskutována možnost vzniku osteoporózy (u pacientů s osteoporózou byl v každém případě pozorován nedostatek vitamínu K). Nedostatek vitamínu K2 je v poslední době spojován se zvýšeným rizikem vzniku mozkové mrtvice, srdečního infarktu, diabetu, nádorových onemocnění a ledvinových kamenů. Užívání doplňků vápníku anebo vitamínu D v situaci, kdy je nedostatkový vitamín K2, se jeví jako značně neuvážené a rizikové.

Jíst či nejíst s warfarinem česnek? Toť otázka!

K tomu mě napadá jeden případ z mé rodiny. Můj děda, který užíval warfarin, každý den jedl množství čerstvého česneku. Tato záliba v česneku zesílila zhruba od doby, kdy začal tento lék užívat. Možná podvědomě tušil, že po několikanásobném srdečním bypassu (operace, kdy se kvůli ucpání srdečních věnčitých tepen vytvoří z žil na noze "objížďka", která ucpaný úsek obejde) potřebuje své cévy víc chránit. A to i přesto, že dávkování warfarinu se tak značně ztížilo.

Mohou pacienti užívající warfarin jíst listovou zeleninu aj. potraviny obsahující vitamín K?

Seznam potravin je u vitaminu K je nezvykle obsáhlý, protože tento vitamin je klíčový pro pacienty užívající léky snižující krevní srážlivost ("léky na ředění krve"), např. Warfarin, Lawarin (warfarin), Coumadin (warfarin), Marcumar (phenprocoumon), Falithrom (phenprocoumon), Sintrom (acenocoumarol) nebo Tromexan (ethyl biscoumacetat). Toto omezení NEPLATÍ pro léky novější: Xarelto, Pradaxa nebo Eliquis. Dnes už se nedoporučuje při užívání warfarinu dieta bez listové zeleniny. Užíváte-li zmíněné léky a jíte hodně listové zeleniny bohaté na vitamin K, sdělte to svému lékaři. Dávky se podle toho musí přizpůsobit (Quick test, resp. hodnoty INR). Listovou zeleninou (a v ní obsaženým vitaminem K) totiž na krevní srážlivost působíte přesně opačně, než lék. Nastavení medikace u warfarinu může být sice u takových pacientů problematičtější, ale není nemožné (jak dokazuje případ mého dědy, velkého pojídače česneku).

Excesy v jídle nejsou při užívání warfarinu vhodné

Problémem není ani tak to, že jíte potraviny obsahující mnoho vitaminu K, jako náhlé změny a výkyvy ve stravě obsahující vyšší množství vitaminu K. Také při změně jídelníčku (např. pobyt v lázních aj.) je nutné upravit dávky léku. Excesy v jídle obsahujícím mnoho vitaminu K nejsou samozřejmě vhodné.

Proč se myši třesou před warfarinem

Možná někoho překvapí, že warfarin se používá nejen k léčbě, ale i k hubení hlodavců. Pomocí warfarinu se uměle vytvoří nedostatek vitamínu K a prodlouží se tak doba srážení krve. Osud myšek je tak zpečetěn.

Vstřebávání vitaminu K neboli absorpce

Vitamin K se absorbuje v horní části trávicího traktu. Podobně jako u ostatních vitaminů rozpustných v tucích, závisí vstřebávání na přítomnosti žlučových kyselin, pankreatické lipázy (enzym slinivky) a na přítomnosti současně přijatého tuku.

Nedostatek vitaminu K

Při nedostatku vitamínu K nám kromě krvácení hrozí i trávicí obtíže, chronické jaterní onemocnění. Nedostatek vitaminu K je spíše ojedinělý, jedná se spíše o narušené vstřebávání vitamínu K z různých důvodů: Příliš mnoho vitaminu A nebo E (vice než 700 mg vitamínu E denně po delší dobu) funkci vitaminu K poškozuje a zvyšuje tak riziko krvácení. Větší množství vitaminu K potřebují lidé, kteří berou antibiotika (zničením střevní mikroflóry zabrání tvorbě menochinonu), při dlouhodobém užívání sulfonamidů (léčba močových infekcí) nebo salicylátů (Aspirin), dále pacienti trpící tukovou malabsorpcí (porucha vstřebávání tuků) nebo onemocněním jater.

Vitamin K pro novorozence

V ČR a mnohých dalších zemích se novorozencům a velmi malým dětem, které jsou plně kojeni, podává vitamin K v podobě kapek k prevenci krvácení. Jde o známý Kanavit, což je phytomenadion (předpona phyto- značí, že je rostlinného původu). Lidské mléko je totiž chudé na vitamin K a mikrobiální flóra novorozenců není plně vyvinuta.

Nadbytek vitaminu K

Nadbytek vitaminu K je vzácný, vitamin K není toxický ani ve větších (500násobných) dávkách. Výjimečně byly popsány případy po konzumaci ryb, které se začaly kazit a obsah vitamínu K se tak zvýšil. Popsaná nízká toxicita však neplatí (jako vždy u syntetických produktů) pro dříve používaný syntetický menadion, který může narušovat funkci glutathionu, jednoho z přirozených antioxidantů v lidském organizmu, což vyústí v poškození buněčných membrán. Jeho aplikace navodila jaterní poškození, žloutenku a hemolytickou anémii u dětí (rozpad červených krvinek vedoucí k chudokrevnosti). Ze zřejmých důvodů byl tento syntetický menadion opuštěn.

Ztráty vitaminu K vařením

Ztráty vitaminu K v potravinách při kuchyňské tepelné úpravě nejsou velké, protože při vyšších teplotách je relativně stálý. Zato je vitamin K citlivý na světlo.

Jak zvýšit obsah vitaminu K
Ze zeleniny se využijí jen 4% vitamínu K. Pokud chceme ze zeleniny, např. ze špenátu, využít 3krát víc, než zmíněná 4%, přidejme ke špenátu máslo. Dostupnost přirozeného vitaminu K ze stravy je pětinásobně až šestinásobně vyšší než z farmaceutického přípravku, což samozřejmě nepřekvapuje.

Vitamin K a střevní flóra

Rozdílné jsou názory na otázku, zda se u člověka může využít vitamin K, který ve velkém množství vytváří střevní flóra. Skutečnost, že se nedostatek vitaminu K objeví častěji u pacientů léčených antibiotiky, podporuje představu, že vitamin K syntetizovaný bakteriemi v tlustém střevě z určité části přispívá k pokrytí potřeby tohoto vitaminu (donedávna uváděných 50% z tohoto zdroje je zřejmě podstatně nižší). Uvádí se, že z moderní stravy ho získáme jen 20 %.

Vylučování vitaminu K

Za normálních fyziologických podmínek je 30-40% absorbovaného vitaminu K vylučováno stolicí, a cca 15% ve formě ve vodě rozpustných metabolitů močí.


Rozšiřující literatura:
Ledvina, Stoklasová, Cerman: Biochemie pro studující medicíny, Karolinum, 2009
Frank Herfurth, Bernhard Lenze: Ganzheitliche Ernährungsberatung, 2014
Kasper: Výživa v medicíně a dietetika, Grada 2015 (překlad z něm. orig. z roku 2004)
Janča: Co nám chybí
Léčivá moc vitamínů, bylin a minerálních látek, Reader´s Digest 2001
Wikipedie
 


Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. července 2016 v 20:14 | Reagovat

Díky, to jsi napsala přímo mně na "tělo". :-)

2 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 28. července 2016 v 20:17 | Reagovat

[1]: Rádo se stalo. :-)

Tomu se říká jasnovidnost, protože tvoje tělo neznám :D

3 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 28. července 2016 v 21:44 | Reagovat

Další zajímavý článek. S vitamínem K doma bojujeme, mamka je po mrtvičce i embolii, takže je neustále hlídaná na hematologii. Když tam nastoupila, zakázali jí vše "zelené", přitom saláty do té doby milovala. Zelenina a ovoce obecně byly základ jejího jídelníčku. Ze zkušenosti tedy mohu potvrdit, že neškodí ani tak, když je dál stejný jídelníček jako šokovat tělo náhlou změnou. Dnes jí na co byla vždy zvyklá i k lékům, a překvapivě se jí daří velmi dobře. :)

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. července 2016 v 21:59 | Reagovat

[2]: To buď ráda, určitě bys řekla: Holka máš nadváhu. Podle váhové tabulky bys musela být o 20 cm větší- asi. Prostě taková tvarovaná boubelka, ještě k tomu malá... :-(  :-D

5 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 28. července 2016 v 22:07 | Reagovat

[3]: No tak to je hlavní, že už je dobře. Takže mamince i tobě přeju i nadále pevné zdraví. :-)

6 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 28. července 2016 v 22:10 | Reagovat

[4]: Ono nejde ani tak o BMI, jako o to, kolik tuku je na břiše (obvod pasu), říkají novější názory.

Hele - a co tě vystrčit ven, když prší, třeba bys ještě trochu povyrostla? ;-) :D

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 28. července 2016 v 22:41 | Reagovat

Když se mě jako dítěte poprvé zeptali, čím chci být, odpověděl jsem, že bych chtěl být vitamínem. Konkrétně vitamínem H, protože bych působil Hodně. Jen nevím, jak by se v tomto případě projevila hypervitaminóza :-).

8 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 28. července 2016 v 22:43 | Reagovat

[7]: Tak tvůj humor tu rozhodně, Petře, chyběl! :D

Hypervitaminóza by určitě byla hodně hustá :-D

9 Čerf Čerf | E-mail | Web | 28. července 2016 v 22:43 | Reagovat

[4]: Podle váhových tabulek jsem se nikdy řídit nemohl, protože na dvou a půl metrech výšky většinou končily :-)

10 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 28. července 2016 v 22:48 | Reagovat

[9]: :-D No hele, zkus se zvážit ve stavu nadýmání: plyny přeci nadnášejí ;-) :D

11 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. července 2016 v 22:56 | Reagovat

[6]: Jako doktorka bys měla vědět, že stářím sesedá páteř a ščlověk je mrňavější a mrňavější. Budu mít aspoň dětskou truhlu, samozřejmě ne bílou. Kdybych ti napsala na co je dobrý tuk na břiše - někdy, možná by ses divila. Jo a ještě jeden poznatek ze života- na výšce nezáleží, postel všechno srovná. ;-)  :-D

12 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. července 2016 v 22:57 | Reagovat

[11]: Zase to š se tam nacpalo. [:tired:]

13 Čerf Čerf | E-mail | Web | 28. července 2016 v 22:58 | Reagovat

[10]: Já se vážím zásadně ve vakuu! :-)

14 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 28. července 2016 v 22:59 | Reagovat

[11]: Ano, vím to jako doktorka i jako zmenšující se člověk (a to ani nejsem tak stará!). :D Poslední věta mě odbourala :-D

15 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 28. července 2016 v 23:02 | Reagovat

[13]: :-D A nebyl by lepší stav beztíže? :-D Já už tuhle metodu taky občas úspěšně používám. ;-)

16 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. července 2016 v 23:04 | Reagovat

[14]:Proč myslíš, že malé ženy obvykle mají dost nápadníků? Vypadají neškodně, skladně,nepotřebují moc  na šaty (to se vždycky říkalo a je to pravda- šila jsem na sebe, tak vím, kolik látky mi kolikrát zbylo-a mohou tancovat jak s malými, tak s velkými kluky, kteří je přímo nadnáší-heč. :-D

17 Lydie Lydie | 28. července 2016 v 23:06 | Reagovat

[11]:Jo-určitě ten tuk na břiše-tedy k čemu je dobrý- bude zajímat mnohé víc, než to "Káčko"... :-)  :-)  :-P

18 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 28. července 2016 v 23:06 | Reagovat

[16]: Jo tak už vím, KDE je u mě problém... Teď jsi na to kápla. Dříve jsem měřila 179 cm, teď už méně. ;-)

19 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 28. července 2016 v 23:07 | Reagovat

[17]: Dobrý Lydie, díky, já to v komentáři měla - a pak jsem to smazala (abych Růženku nepobouřila ;-)).

20 Lydie Lydie | 28. července 2016 v 23:09 | Reagovat

[16]:no vidíš - na látce ušetříš. Tady je prodejna 7 X a mají tam všechno dost drahé-tak je to asi tím,že spotřebují víc látky.

21 Lydie Lydie | 28. července 2016 v 23:10 | Reagovat

[18]:Tak jsi dost vysoká-máš z výšky pěkný přehled.... :-)

22 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 28. července 2016 v 23:11 | Reagovat

[21]: Víš, jak se špatně hledaj houby? ;-) :-D

23 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 28. července 2016 v 23:13 | Reagovat

[22]: Ale zas není tolik vidět špína, to je fakt ;-) :D Bez brejlí úplná idylka. :D

24 Čerf Čerf | E-mail | Web | 28. července 2016 v 23:14 | Reagovat

[15]: Kdepak, žádné nadnášení! Jak se říká u řezníka: Je to trochu víc, můžu to tak nechat? :-)

25 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. července 2016 v 23:15 | Reagovat

[19]: Nepobouřila, jen to odborně vysvětli, určitě se trefíš. A s tou výškou, když má člověk chybičku, je dobré se umět sám sobě zasmát. Teta mi říkávasla, jsi malá, ale tak normálně. Jen taková zmenšená žena, žádná liliputka. Máš proporce akorát...já tomu říkám koncentrovaná žena. ;-)  :-D

26 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 28. července 2016 v 23:16 | Reagovat

[24]: No jo, ale to by s touhle taktikou taky musely souhlasit kalhoty! ;-)

27 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. července 2016 v 23:18 | Reagovat

[23]: Já zase nevidím prach na skříních  a hledám výhody- mužovi i synům- jsou tak o dvě hlavy větší- vnoučata ještě víc- jsem říkala, nikam nedosáhnu, musíte to udělat, utřít a pod.K zemi mám blízko, ohnu se a mám prsty na zemi.

28 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 28. července 2016 v 23:19 | Reagovat

[25]: Ne, ne, krom těch známých věcí jako teplo, měkkej polstářek a psychická pohoda mě teď nic na 1. zahloubání mozkových závitů nenapadá. Ale já čekám nějaký speciální užití! ;-) :D

29 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 28. července 2016 v 23:20 | Reagovat

[25]: Jinak, koncentrovaná žena, to si musím zapamatovat. ;-)

30 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. července 2016 v 23:25 | Reagovat

[28]: A neřeknu, neřeknu, ať si každý domyslí, na co je pružné, měkší břicho výhodné. Jedna z možností, že na něm ráda lehá kočka- to sem vás převezla co?A ... dobrou noc  a hezky se vyspěte všichni. ;-)  :-D

31 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 28. července 2016 v 23:28 | Reagovat

[30]: Ty jo, Růženko, ty snad chceš, abych začla trpět nespavostí! (z přemýšlení o tukových zásobách) ;-) :D A taky by se mi mohl zavařit mozek (a stal by se z něj dušenej mozeček)! ???

32 Latryna Latryna | 29. července 2016 v 8:10 | Reagovat

Jé, to sa nezmenšujem iba ja? No super, milujem záhradku a tak ju onedlho budem zdobiť ako záhradný trpaslík :-D  :-D

33 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 29. července 2016 v 12:07 | Reagovat

[32]: No, mně se aspoň nikdy nestane, že bych nosem při sehnutí zaryla do země ;-)

34 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. července 2016 v 21:07 | Reagovat

[33]: Jsem opatrná, ohýbám se jen, kam mi dosáhnou ruce, víš...pobavila jsi mne a musím si prostudovat tvůj nový článek. Dnes byla návštěva- milá- rodinná, tak jsem neměla čas. Ještě zítra bude další a pak... :-)

35 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 29. července 2016 v 21:14 | Reagovat

[34]: Milá Růženko, nevím, KDO KOHO pobavil. :D

Hele, vždyť tě nikdo nehoní. A nikdo neříká, že musíš číst VŠECHNY moje články (ten o statinech je stejně dost drsnej ;-)).

36 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. července 2016 v 22:53 | Reagovat

[35]: Jsem na drsnej život zvyklá. A tvoje články mne baví, zajímají, poučí- díky za ně. :-)

37 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 29. července 2016 v 22:56 | Reagovat

[36]: Růženko, díky za "oslavný" komentář. :-) Tak teď bych nemohla zarýt nosem do hlíny ani kdybych byla trpaslíkem - protože ho mám teď pěkně vysoko. :D

38 Maruš - Fukčarinka Maruš - Fukčarinka | Web | 8. srpna 2016 v 11:29 | Reagovat

Přečetla jsem jedním dechem, díky. :-)

39 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 8. srpna 2016 v 12:20 | Reagovat

[38]: Jé, ještě, že ti ten dech stačil: je to přeci jen dlouhý článek. ;-) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama