Seznamte se s Kuliferdou aneb Jak vybrat akupunkturní body

21. února 2016 v 19:09 | MUDr. Dorka D. |  Akupunktura a tradiční čínská medicína (TČM)
Seznamte se, můj Kuliferda

Jak vidíte, můj Kuliferda má pravou ruku skutečně napřaženou, jako kdyby si s vámi skutečně chtěl potřást rukou. To je on, můj poradce. Když vybírám body, používám ho vždy místo pacienta, většinou ještě před tím, než se s ním ten den setkám. Kuliferda má totiž na rozdíl od živých lidí jednu obrovskou výhodu: má na sobě namalované akupunkturní body. Vždy se zadívám do prázdna (chcete-li, "do blba") a vypnu mozek. Body ke mně prostě samy během půl minuty až minuty "přijdou", i když připouštím, že dříve to trvalo o něco déle. Pokud se jedná o mimodráhový bod, kterých je na modelu zachyceno jen pár, mou pozornost přitahuje místo, kde žádný bod není zakreslen. Je to takový zvláštní pocit, jako kdybych mé oči a celou mojí pozornost něco táhlo nejdříve např. k ruce a pak už do zcela konkrétního místa. Někdy mám i více variant ošetření a vyberu pak tu, která mi přijde nejpříhodnější. U toho bych se ještě zastavila, protože se mi v poslední době stává jedna zajímavá věc.


Jak mě Kuliferda "učí"

Už léta si přeju, abych našla nějakého učitele akupunktury a tradiční čínské medicíny, který by neměl své znalosti pouze vyčtené z knih, ale akupunktuře skutečně vnitřně rozuměl a dovedl TČM vnímat energeticky. Nu což, učitele stále nemám, zato mě v posledním roce začal "vyučovat" Kuliferda. Při vypisování bodů na papír, tak, jak mě napadají, se v poslední době mnohdy stává, že už jich mám třeba 6 (na moje poměry příliš mnoho) - pak to celé přeškrtnu a napadnou mě 3 nebo maximálně 4, které nakonec i uplatním. Jako by mi někdo nahoře chtěl říct, "hele, můžeš to sice dělat složitě, ale jde to i líp". Takže učitele vlastně už tak moc nepotřebuju. Usmívající se

Co s živým člověkem

Dřív byl pro mě pacient při výběru bodů spíše na obtíž a výběr jsem si dělala většinou o samotě, těsně před tím, než jsem ho pozvala dál. Dneska už to ale dělám i tak, že pacient je přítomen při vlastním "výběrovém řízení". Má to totiž svoje výhody. Využívám jak Kuliferdu, tak pacienta. Pacient sice není popsaný a tak není tak snadné určit, který bod se má vlastně později napíchnout, zato má tu výhodu, že energetickou nerovnováhu na něm vidím o něco lépe, než na Kuliferdovi. V praxi to vypadá tak, že se střídavě dívám na Kuliferdu a střídavě na pacienta - občas si na pacienta i sáhnu a ptám se. Nespornou výhodou tohoto postupu je ta skutečnost, že tím zvýším důvěru nemocného. Konstatování typu, bolí vás to v tomto místě a vystřeluje to sem, některé doslova posadí na židli, i když už sedí. Mrkající

Nenechat se zviklat pacientem

Nejdůležitější je nenechat se při výběru akupunkturních bodů ovlivnit pacientem. Pacient někdy "tlačí" na terapeuta a říká např., že má přeci problém se střevy, tak proč mu chci něco píchat do hlavy (to dá rozum, tam střeva nemá, říká mi svou mimikou). Léčení akupunkturou ale často vyžaduje "přípravnou fázi" v několika sezeních. Jsou to body, které nemají zjevnou souvislost se zdravotními problémy pacienta. Pokud se tato fáze přeskočí, účinky mohou být pouze přechodné nebo vůbec žádné.

Kuchařské recepty v akupunktuře nefungují

Návody v knihách, kde jsou vypsané body třeba na bolest hlavy, nebudou fungovat, pokud je budete chtít použít čistě mechanicky. Tyto seznamy akupunkturních bodů používám jen velice zřídka jenom tam, kde jde o čas a musím se více koncentrovat na některý z příznaků, který pacienta velmi obtěžuje. Pokud bod ze seznamu nesedí s mým pocitem, tak ho nikdy nevyberu, protože to stejně nepomůže, jak jsem v mých začátcích měla možnost zjistit. Pokud má terapeut dobrou intuici, nakonec dle výsledků stejně zjistí, že jeho postup byl správný, byť se to na první pohled nezdálo. Vše je propojené se vším. Dobře zvolené body se zpravidla poznají tak, že na stisk jsou dost citlivé, podobně, jako kdyby tam člověk měl modřinu. A navíc, pokud použijete minimum bodů (1-3), odezní více než jeden příznak. A to se mi právě na akupunktuře moc líbí. Akupunktura mě stále má čím překvapit - a to i po tolika letech!

Lepí to aneb Jak vybrat akupunkturní body přímo na pacientovi

Tady musím předeslat, že bez teoretických znalostí se zde neobejdete. Pokud totiž nemáte silně vyvinutou intuici, nevěděli byste, s čím a kde začít. Prvním krokem je výběr oblasti těla na základě pravidel akupunktury, nejčastěji se kombinují tzv. lokální akupunkturní body (tj. body v místě zdravotních obtíží) s body vzdálenými (body, které s potížemi sice souvisí energeticky, svým umístěním však nikoliv). Tím vzdáleným bodem může být např. na zádech některý z tzv. Shu bodů, což jsou body přímo související s konkrétními orgány. Když se rozhodnete, kam asi tak zhruba budete chtít zabodnout několik jehel, nastává rozhodující fáze. Ve zvolené oblasti přejíždějte svými prsty po pacientovi a hledejte lepkavá místa. Případně, pokud přeci jen jakýsi cit v prstech máte, hledejte místa, kde je to "jiné". Tímto slůvkem myslím pocity pálení, brnění, chladu, tepla či prostě jen nezvyklý pocit. Tady se zas na chvíli musím zastavit.

K čemu je dobrá naše pěst

Pokud některý bod příliš "ohmatáte", patologická energie se "setře" a není tolik patrná. Dochází k tomu, když např. hledám v areálu velkém jako dlaň a cítím, že tam bod někde je, ale nejsem ho prozatím schopná najít. Tím, že neustále "poťapkáváme" svými prsty v určité malé oblasti stíráme i energetické informace (vlastně tak patologii svou energií harmonizujeme) a ty jsou potom hůře "čitelné". Pomoc je snadná, přejeďte místo párkrát za sebou svou pěstí a klidně to průběžně mezi hledáním opakujte.

Jakou roli při výběru bodů hraje denní doba?
Denní doba hraje v akupunktuře roli zcela zásadní. Je to popsáno v knihách, viz chronopunktura a akupunkturisté to v praxi prakticky moc nevyužívají. Pro mě to není jenom teorie. Každé 2 hodiny vládne jiná akupunkturní dráha a uplatňují se tzv. orgánové hodiny. Pro účinky akupunktury jsou tak v závislosti na denní době vždy otevřeny jiné body. Pokud se pacient výrazně zpozdí, body musím vybrat znova, protože se mi prostě zvolená sestava přestane líbit.

A co zmiňovaná diagnostika podle jazyka a pulzová diagnostika?

Musím říct, že já tuto diagnostiku v samém počátku většinou nedělám, pouze tam, kde má pacient příliš mnoho potíží a mám nějaké pochybnosti. Ideální by to samozřejmě bylo, ale: zaprvé čas přeci jen tlačí i mě a zadruhé, o pacientovi předem nechci raději nic vědět. Hrozí pak, že bude moje intuice ovlivněna mým rozumem a informacemi typu kde to nejvíce bolí (a kam bych tedy podle pacienta měla zapíchnout jehly). V průběhu akupunktury však dříve či později dojde i na tyhle dvě vynikající diagnostické metody.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama