Čím si mě akupunktura získala aneb Jak najít akupunkturní bod - 2. díl

19. února 2016 v 21:14 | MUDr. Dorka D. |  Akupunktura a tradiční čínská medicína (TČM)
Jak a proč jsem vlastně začala s akupunkturou

Před mnoha a mnoha lety se začal můj příběh. Měla jsem již za sebou celou polovinu akupunkturního vzdělání a říkala si, že tradiční čínská medicína (TČM) je sice zajímavá a nejspíš i funguje, ale asi nic pro mě. Celá ta terminologie TČM mi byla tak vzdálená! Pak zasáhl osud. Po úrazu na kolečkových bruslích, kdy jsem na jednom vypůjčeném modelu urazila trasu dlouhou asi 5 m a skácela se k zemi, protože jsem si ještě ve vzduchu vykloubila nevhodným pohybem díky vrozené vadě svou čéšku, jsem měla komplikace. Z tohoto celkem banálního zranění jsem dospěla po několika měsících bolestivého několikahodinového rozcvičování, kdy mi na ortopedii tradičně nevěřili a tvrdili, že se při cvičení flákám, dokonce k artroskopii, která mi pomohla pouze částečně. Ze schodů to šlo pořád dost ztuha, připadala jsem si jako stařenka a používala raději výtah. A právě v této době jsem měla jednu ze svých prvních migrén, které občas mívám dodnes a držím je v šachu hlavně bylinami. Akupunktura by pro mě sice byla určitě lepší (a já jsem dokonce přesvědčena, že by mě jich natrvalo po sérii sezení zbavila), jenže k tomu by byly třeba i body na zádech a na jiných obtížně dosažitelných místech a já se rozhodně nesvěřím do rukou jen tak někomu. Vlastně jsem zatím potkala mezi bílými plášti jen dva lidi, kterým bych mohla věřit: kolegu, který se bohužel odstěhoval - a v některém z předchozích článků zmíněnou praktikantku. Před několika lety jsem však neznala ani tyto dva a byla tak odkázaná jen sama na sebe.

Dobrá akupunktura vždy zabije víc much jednou ranou

Nebyla jsem si sice jistá, že zvládnu do sebe zabodnout jehlu, jenže přicházející migréna mi nedávala moc šancí k přemýšlení a váhání. Již jsem měla vyzkoušeno, že akupresura stav hodně zlepšila a bylo na čase použít trochu tvrdší kalibr. I jala jsem se potrápit vpichem jehly. Táhlo mě to k akupunkturnímu bodu GB34, který je v těsné blízkosti kolene. Mimochodem, to bych vám přála vidět, jak do sebe (dodnes) zapichuju jehly! Velice opatrně a dlouho. Smějící se Vpich tak sice ani trochu nebolí, ale trvá to tak 10 minut, než ve více fázích do sebe něco zapíchnu. Mrkající A to jsem na sebe jinak celkem ras - akupunktura je jakási zvláštní výjimka potvrzující pravidlo.

Celý článek najdete na mém novém blogu.
 


Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. července 2016 v 0:08

Jejda, já čtu a věřím tomu, že akupunktura pomáhá. Já bych si ale nedovolila do sebe cokoliv píchat. Ty jsi odbornice, tak můžeš, ale stejně máš můj obdiv. Já si pomáhám akupresurou, když mne někde něco bolí, tak mám vyčtené body a někdy stačí i  koneček prstů, jindy obrácená tužka tupým koncem. Je to možná : víra tvá tě uzdravila, ale pomůže. Možná proto, že ta bolest někdy není tak intenzivní.

2 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 17. července 2016 v 0:16

[1]: Ale vůbec to není víra :-) Já jsem schopna většinou tu energii v dráze vidět - a pacientovi i říct, kde proud končí (když je to zablokovaný) - a pacient to často shodně vnímá. Navíc oba pak popisujeme kam ta energie jde a v kterém okamžiku se dráha "prošťouchne" - on to cítí, já to vnímám :-)

Ne každý bod je pro akuresuru vhodný, já často svým pacientům nebo kamarádce na dálku řeknu CO si mají zmáčknout - a akutní obtíže většinou poleví.

Jo, tužka je dobrá třeba právě na ty konečky prstů. To dokonce i někdy radím. :-)

Jinak s pícháním: je to boj. Dodnes. Prostě to je divný, sám do sebe si něco zapíchnout (byť vidle by byly horší, jak jsem si jednou vyzkoušela :D-)

3 Latryna Latryna | 24. července 2016 v 7:17

[2]: Tak toto ma ozaj pobavilo! Vidlami na akupunktúru, to nemá chybu! O tom by si mohla čosi napísať, nech sa pobavíme! :-D  :-D

4 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 24. července 2016 v 9:15

[3]: No o tom není co psát: ještě jako puberťačka školou povinná, jsem sbírala byliny. Samozřejmě i kořen pampelišky. A tak jsem vytrhávala statné kořeny, jako řepy. Jednou jsem se ale rozmáchla těmi vidlemi, zapíchla - a ouha - do vlastní holiny! :D

Protože nedaleko byla ještě jedna holka, ovládla jsem se a nejala se skákat pampeliškový bolestivý tanec okolo něžných žlutých kvítek. Za chvíli ale cítím, že v holině je jakési podivné vlhko. A ona to krev! Kupodivu modrá tedy nebyla :D

Tak se jelo rychle brm-brm-tradá na pohotovost (i kvůli tetanovce) a to je konec pohádky. Pan doktor usoudil, že ani přeočkování ještě není třeba - a že to lze přežít i bez stehů (díky moje bývalá červená holínko, zachránila jsi mi můj pařátek :D).

A tak, milé děti, vidlovou akupunkturu opravdu nezkoušejte - je to jediná akupunktura, co opravdu bolí! :-)

5 Ján Kolár Ján Kolár | E-mail | 9. října 2016 v 8:55

Dobrý deň,
záleží podľa vás účinok akupunktúry od materiálu, z ktorého je ihla vyrobená ? Nevšimli ste si rozdielny účinok pri použití rôznych kovov (meď, železo, hliník, zlato, ...) ? Alebo používate stále ten istý materiál ?

6 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 9. prosince 2016 v 0:43

[5]: Prepáčte, komentár som objavila až dnes: Píše sa to, ale nemyslím si, že je to veľký rozdiel - nepoužívam stále tu istú značku, ale tiež nemám pocit, že by materiál, zo ktorého je ihla vyrobená, bolo to hlavné na akupunkture... :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama