Bór v potravinách a artróza - 1. díl

10. února 2016 v 22:17 | MUDr. Dorka D. |  Vitamíny, minerály, stopové prvky (mikroprvky)
Bór/borum (B): denní potřeba člověka se odhaduje na 0,75 mg, tj. 750 μg (jiné zdroje uvádí 2-3 mg, tj. 2000-3000 μg) denně; potřebná dávka však prý může být až 9-12 mg denně; /maximální denní dávka 20 mg/.

Doporučená denní dávka bóru nebyla dosud stanovena. Maximální dlouhodobý příjem bóru ("Tolerable Upper Intake Level, neboli UL), který nevede k negativním účinkům,byl stanoven na 0,16 mg bóru denně na kg hmotnosti pro dospělé 2 což odpovídá zhruba 10 mg bóru denně. Pro 7-10-leté děti je hodnota UL pro bór 5 mg, u 11-14-letých: 7,5 mg bóru denně.

Potřebuje tento stopový prvek i člověk nebo je bór nezbytně nutný jenom pro rostliny? Může snad nedostatek bóru ovlivnit stav našich kloubů? Jaký je vztah bóru k vitamínu B2? Věděli jste, že bór pomáhá stromům i při požárech? Je-li totiž v půdě potažmo pak v kůře stromu dostatečně obsažen, snižuje hořlavost.


OBSAH BÓRU V POTRAVINÁCH ve 100 g jedlého podílu (zdroj: Jan Velíšek: Chemie potravin 2 - kromě * a + označených potravin); +Rainer Fischer: http://www.revita-san.de/Borartikel.pdf

Pozn. k tabulce: Barevně zvýrazněné jsou ty potraviny, kde předpoládám, že sníst větší množství, nebude pro většinu lidí žádný problém. Tabulku je třeba brát trochu s rezervou, jak je vidno, ve srovnání s Velíškem jsou hodnoty od Fischera až na výjimky vždy o něco vyšší. Tam, kde jsou k dispozici 2 hodnoty, jsem záměrně použila hodnotu nižší (tu vyšší uvádím vždy v závorce), protože v dnešním intenzivním zemědělství není příliš pravděpodobné, že by půda nějak oplývala přebytkem bóru. Uvádí se, že vymírání lesů je způsobeno právě nedostatkem bóru v půdě.

jikry sledě+:400 -500 mg
ústřice*: 100 -400 mg
pravý kaviár (z jesetera)+: 88,5-92,5 mg
sleď (samec, "mlíčňák")+: 90 mg
mozek z králíka+: 16,8-47,2 mg (čerstvé králičí hlavy si lze levně koupit po předchozí objednávce v obchodní síti Rabbit; chlazené jsou výjimečně i v prodejnách Albert)
salát polníček+: 27,5-35 mg
med+: až 25 mg
kdoule+:8,6-17,4 mg
pampeliška (smetanka lékařská)+: 8,5 - 16 mg
broskve+: 5,1-8,7 mg
žampiony+: 4,9-5,8 mg
pekařské kvasnice+: 5,4 mg
řepa tuřín neboli kolník+(nezaměňovat s jinými druhy řepy): 2,5-6,7 mg
mandle+: 2,9-3,8 mg
celer+: 3,0-4,5 mg
mrkev+: 2,4-4 mg
kakao+: 3,4 mg
okurky+: 1,8-4,6 mg
hrášek zelený: 2,6-3,4 mg
pomeranče: 2,7-3 mg
sója: 2,8 mg
švestky* 2,7 mg
špenát: 2,4-2,9 mg
čokoláda mléčná: 1,7-2,9 mg
cibule: 1,3-3,3 mg Velíšek (3,0-4,5 mg+ Fischer)
fazole: 1,4-2,6 mg
zelí: 1,7-2,2 mg
květák: 1,7-2,2 mg
jahody: 1,7-2,1 mg
lískové ořechy+: 2,2 mg
červená řepa: 2,1 mg
černá ředkev+: 2,1 mg
salát chicorée (čekankové puky)+: 2,1 mg
červený rybíz+: 1,9 mg
arašídy: 1,8 mg
banány: 1,4-2,2 mg /v 1 kg banánů je min. 14 mg bóru/
pšeničné klíčky+: 1,7 mg
černý čaj+: 1,6 mg (100 g nápoje? nebo 100 g sypké směsi?!)
salát hlávkový: 1,3-1,8 mg
černý rybíz+: 1,3 mg
klikva+: 1,3 mg
rozinky+: 1,2 mg Velíšek (2,4-2,8 mg*)
datle*+ 1 mg
avokádo+: 1 mg
rajčata: 0,8-1,1 mg
hrách: 0,61-0,71 mg Velíšek (hrách žlutý: 1,3-2,3 mg+ Fischer)
jablka: 0,1-0,6 mg
houby: 0,2-0,3 mg
mouka pšeničná: 0,03-0,2 mg
žito: 0,07-0,15 mg
pšenice nebo ječmen: 0,07-0,14 mg
brambory: 0,1 mg+ Fischer (1,1-1,8 mg Velíšek)
oves: 0,05-0,14 mg
pšeničný chleba bílý (veka)+: 0,09 mg
těstoviny+: 0,08 mg
rýže loupaná: 0,07-0,08 mg
chléb celozrnný: 0,03-0,1 mg
sleďové filety+: 0,04 mg
sýry: 0,02-0,04 mg (Camembert+: 0,06 mg)
vejce: 0,02-0,03 mg Velíšek (0,07 mg+ Fischer)
jogurt: 0,02 mg
maso kuřecí: 0,01-0,04 mg
maso vepřové a hovězí: 0,01-0,02 mg (0,04 mg+ Fischer)
tvaroh: 0,01‑0,02 mg
játra vepřová nebo mořské ryby: < 0,002 mg
mléko plnotučné: 0,002-0,02 mg (0,03 mg+ Fischer).

Bór je esenciálním prvkem pro rostliny, směrem od kořenů nahoru se obsah bóru zvyšuje. Listy, květy a ovoce tedy vykazují největší obsah bóru.

Pijte pivo a víno a argumentujte obsahem bóru!

Také ve víně nebo v pivu 3 se najde bór.Víno, zvláště červené,obsahuje zhruba 0,85 mg bóru. Bór najdeme i v pitné vodě (průměrně: 0,1-0,3 mg/l 2, Německo: 0,02mg/l 1,3) nebo v některých minerálkách. Bór se ve velkém množství nachází i v čaji lapacho.

Kolik bóru denně ukrývá naše strava?

Potraviny živočišného původu jsou s výjimkou ústřic velmi chudé na bór. Pokud dbáme na dostatečný přísun čerstvého ovoce a zeleniny, přijmeme denně v potravě 2-5 mg bóru. V naší rozvinuté společnosti to však budou spíše jen 1-2 mg. Výzkum z Velké Británie dokládá průměrný příjem bóru 1,5 mg denně 3, příjem z pitné vody byl 0,2-0,6 mg denně. Obsah bóru v rostlinných produktech je závislý na obsahu bóru v půdě. Příjmu bóru rostlinami bohužel zabraňuje používání hnojiv (100 g bio jablek tak může obsahovat až 20 x více bóru oproti těm konvenčně pěstovaným s obsahem 0,1 mg).

Vzestup a pád doktora Newnhama

Doktor Rex Newnham, osteopat a přírodní léčitel žijící v Austrálii, onemocněl v roce 1960 artrózou. Díky svým vědomostem z oblasti biochemie přišel rychle na kloub příčině svých zdravotních potíží. Zkoumal totiž rostliny ve svém okolí a věděl, že jich krom jiného chybí hlavně bór, který u nich podporuje metabolismus vápníku. Napadlo ho tedy, že to vyzkouší na sobě - a začal brát nízkou dávku přírodního minerálu, boraxu. Jaké bylo překvapení, když už po několika týdnech léčby, byly bolesti, otoky a jiné příznaky artrózy pryč!

Na základě tohoto zajímavého objevu se snažil informovat zdravotní úřady - leč všechno snažení bylo marné. Zato jeho pacienti byli nadšení z výsledků léčby. Protože ale borax byl i rozšířeným domácím prostředkem vyskytující se v insekticidech, hnojivech a prášcích na praní (tenzidy), někteří pacienti nechtěli o tomto prostředku ani slyšet, protože měli strach z tohoto přírodního prostředku s varováním, že jde o jed na mravence a šváby. Proto nechal Newnham vyrábět tablety, které měly současně i tu výhodu že obsahovaly standardní dávku bóru.

Když už byla výroba a prodej tablet nad jeho síly, rozhodl se, že požádá jeden farmaceutický koncern o uvedení svých tablet na trh - a to byla osudová chyba. Zavládly totiž obavy, aby borax nevytlačil z trhu drahé medikamenty a nedošlo tak k poklesu zisků. V návaznosti na to vyšlo v roce 1981 nařízení, které deklaruje bór a jeho sloučeniny jako jed nezávisle na koncentraci. Musel dokonce zaplatit vysokou pokutu a prodej svých tablet s bórem zastavit. Díky mnohaletému protestu pacientů, kteří se bránili proti tomuto plošnému zákazu a angažovanosti doktora Newhama a jeho kolegů, byl borax znovu částečně legalizován. Bohužel o léčebných účincích tohoto minerálu ví dodnes jen velmi málo pacientů.

Metabolismus bóru v těle

Teprve v roce 1981 byla stanovena důležitost tohoto stopového prvku pro člověka. Ačkoliv se zdá, že u člověka tento stopový prvek není esenciální, byly popsány účinky na biologické funkce člověka již u malých dávek bóru (0,3-0,4 mg denně) 2,8. Vyskytuje se hojně v komplexních sloučeninách s vitamínem C, B2, B6 a D3. Bór se účastní dokonce i tvorby aminokyseliny serinu a tvorby bílkovin 10.

Největší koncentraci bóru v lidském těle najdeme v příštítných tělískách, kostech a v zubní sklovině. Právě přes příštítná tělíska bór reguluje příjem kalcia (tj. vápníku), hořčíku a fosforu. Bór aktivuje vitamín D (je dárcem hydroxylových skupin), který naopak vede ke zvýšenému příjmu kalcia a jeho ukládání v kostech.

Většina bóru přijatého stravou se mění na kyselinu boritou, která se z 90% velmi rychle vstřebává (tj. biologická dostupnost bóru z potravy je > 90% 4). Po vstřebání je 30-92 % bóru z potravy vyloučeno močí a nic nenasvědčuje tomu, že by se bór v těle kumuloval. V kostech se ukládá jen minimální množství bóru. Borax obsahuje 11,3% bóru, kyselina boritá naproti tomu 17,5% (někdy se uvádí 20%).

Kyselina boritá

Borax a kyselina boritá mají v zásadě tentýž efekt: působí výborně proti houbám (antimykotikum) a virům (antivirotikum). Na bakterie vykazuje bór jen slabé působení. U zvířat je bór nutný pro stabilitu a funkci buněčných membrán. Bór se připravuje z minerálu borax, který se vyskytuje hlavně v Turecku a USA, za použití anorganických kyselin (např. kyseliny chlorovodíkové).

Dříve se používala kyselina boritá i jako potravinářský konzervační prostředek, dnes v celé EU povolena jako E284 už pouze v pravém kaviáru (jikry jesetera - nezaměňovat s nepravým kaviárem z jiných druhů!). Stejně tak i borax neboli tetraboritan sodný (E285) je povolen pouze pro konzervaci pravého kaviáru. Pravý kaviár má ale i sám o sobě obrovské množství bóru (viz tabulka). Takže je vám teď jasné, čím byste se měli občas nakrmit. Mrkající

Účinky bóru:

Sloučeniny bóru působí i jako hypolipidemikum (snižuje hladinu krevních tuků), snižuje krevní srážlivost a působí v prevenci rakoviny. V jedné studii se prokázal příznivý efekt bóru na rakovinu prostaty 7, kde hraje roli zvýšení hladiny testosteronu. V této souvislosti se zmiňují i účinky bóru na blokaci serinových proteáz, jako je např. PSA (prostatický specifický antigen), jehož nárůst může signalizovat rakovinné onemocnění. Naopak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) tvrdí, že nejsou žádné 4 důkazy pro tato tvrzení.

Nedostatek bóru vede ke zvýšené aktivitě příštítných tělísek, která vylučují příliš mnoho parathormonu. Takto nadměrně vylučovaný hormon pak uvolňuje vápník z kostí a event. i zubů a zvedá hladinu kalcia v krvi. S věkem dochází pod vlivem zvýšené hladiny vápenatých iontů ke zvápenatění měkkých tkání vedoucí ke ztuhnutí svalů a kloubů. To posléze vede k artróze kloubů**, osteoporóze nebo zvýšené kazivosti zubů. Dochází také k usazování vápenatých solí do stěn tepen (ateroskleróza), ledvin (ledvinové kameny) i do hormonálních žláz, zvláště do epifýzy neboli šišinky a vaječníků. V konečném důsledku pak dochází ke zvýšenému vylučování vápníku a hořčíku močí, proto je nedostatek bóru škodlivý obzvláště ve spojení s nedostatkem hořčíku.

Bór chrání i před neutronovou složkou záření

Bór je velmi efektivním lapačem volných neutronů, což využili někteří "vyvolení" při výbuchu v Černobylu.

Hliník a bór jsou jako voda a oheň

Bór by se mohl uplatnit v prevenci Alzheimerovy choroby 12.V biochemickém mikrosvětě totiž 1 molekula hliníku vytlačí pryč 3 molekuly bóru. A jak známo, hliník do sebe dostáváme kromě nádobí i z jiných zdrojů, včetně znečištěného vzduchu. Totéž platí i o půdě: hliník blokuje bór v půdě a rostliny tak strádají. Bór je však pravděpodobně ovlivněn nejen obsahem hliníku v těle, ale i hladinou selenu a jódu.

Co vystrnadí hliník do Humpolce aneb Bór a detoxikace

S věkem podíl bóru v lidském těle klesá a zároveň stoupá, někdy až drasticky, podíl hliníku. Bylinu, která z těla hliník odstraní, všichni známe. Je to starý dobrý koriandr. Není náhoda, že lidé ze států s vysokou spotřebou tohoto koření, mají zároveň i nízké riziko onemocnět Alzheimerovou demencí. Bór (borax) zbavuje tělo i fluoridů a těžkých kovů vyloučením do moči.

**Anglické slovo osteoarthritis je mnohdy chybně překládáno. Koncovka -itis totiž značí v lékařské latině obecně zánět. Osteoarthritis však v překladu znamená artróza!



Odkazy v textu na tyto práce:
1 Bundesinstitut für Risikobewertung, Stellungnahmen: Höchstmengen für Bor und Fluorid in natürlichen Mineralwässern sollten sich an Trinkwasserregelungen orientieren. Stellungnahme Nr. 024/2006 des BfR vom 7. Februar 2006.

2 Nielsen FH 1989. Effect of boron depletion and repletion on calcium and copper status indices in humans fed a magnesium-low diet. FASEB J, A760.

3 Müezzinoğlu T, Korkmaz M, Neşe N, Bakırdere S, Arslan Y, Ataman OY, Lekili M. Prevalence of prostate cancer in high boron-exposed population: a community-based study. Biol Trace Elem Res. 2011 Dec;144(1-3):49-57.

4 Meacham SL, Taper LJ, Volpe SL, 1995. Effect of Boron Supplementation on Blood and Urinary Calcium, Magnesium, and Phosphorus, and Urinary Boron in Athletic and Sedentary Women. American Journal of Clinical Nutrition 61, 341-345.

5 European Food Safety Authority (EFSA), Scientific Opinion on the substantiation of health claims related to boron and maintenance of bone (ID 218, 219) and maintenance of joints (ID 219, 220) pursuant to Article 13(1) of Regulation (EC) No 1924/2006. EFSA Journal 2009;7(9):1261.

6 European Food Safety Authority (EFSA), Scientific Opinion on the substantiation of health claims related to boron and prevention and treatment of prostate cancer (ID 221), maintenance of normal thyroid function (ID 222) And contribution to normal cognitive function (ID 223) pursuant to Article 13(1) of Regulation (EC) No 1924/2006. EFSA Journal 2011;9 (6):2209.

7 Penland JG, 1998. The importance of boron nutrition for brain and psychological function. BiologicalTrace Element Research, 66, 299-317.

8 European Food Safety Authority (EFSA), Opinion of the Scientific Panel on Dietetic products, nutrition and allergies [NDA] related to the Tolerable Upper Intake Level of Boron (Sodium Borate and Boric Acid). EFSA Journal 2004;80,1-22.

9 Becker K, Müssig-Zufika M, Hoffmann K, Krause C, et al. 1997. Umwelt-Survey 1990/92 Band V: Trinkwasser. Deskription der Spurenelementgehalte im Haushalts und Wasserwerks-Trinkwasser der Bevölkerung in der Bundesrepublik Deutschland.

10 Richard Olree , Minerals for the Genetic Code, Acres USA 2006

11 X. Chen, S. Schauder, N. Potier, A. Van Dorsselaer, I. Pelczer, et al. Structural identification of a bacterial quorumsensing signal containing boron. Nature 2002; 415:545-9.

12 Charles Walters: Boron - An Essential Fence Straddler! In: "Acres", the monthly magazine: A Voice of Eco-agriculture, Austin, USA., Nov. 2007

Doporučená literatura:
Grant Cooper, M.D.: The Arthritis Handbook: Improve Your Health and Manage the Pain of osteoarthritis, 2007
Frank Herfurth, Bernhard Lenze: Ganzheitliche Ernährungsberatung, 2014
Ravindra Nath: Health and Disease Role of Micronutrients and Trace Elements
Jan Velíšek: Chemie potravin 2 (1999)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama