Ideální svět bez jódu aneb Jak nakupovat

19. prosince 2015 v 1:57 | MUDr. Dorka D. |  Štítná žláza a jód
Teď by měli zbystřit nejen ti, kdo z nějakého důvodu musí dodržovat dietu s nízkým obsahem jódu (např. pacienti s chronickým zánětem štítné žlázy), ale i vy, kdo čtete tyto řádky! To, že jste zatím zdraví, nic neznamená. Tak dlouho se chodí se džbánem pro jód, až se ucho utrhne. A pokud budeme mluvit o živočišných produktech (zvlášť však o mléčných výrobcích) v České republice, tak tady se to ucho nejspíše utrhne dřív, než v okolních státech.


Údaje z roku 2004 hovoří o tom, že nejnižší obsah jódu v potravinách byl v Holandsku, Dánsku, Itálii a také Slovensku - tedy ve státech, kde se krmiva nejodovala (Francie stojí na pomyslném předělu a jódem se tam většinou obohacuje sůl pro dobytek). Nakupovat v ČR tedy není z tohoto úhlu pohledu to pravé ořechové, protože v ČR se krmivo kvůli vyšším výnosům jóduje jak o život. Pokud máte možnost nakoupit v zahraničí, využijte ji. Někdy však stačí pořádně se podívat na etiketu a ze zkratky určit, v jakém státě byl např. sýr, vyroben.

Významně nižší obsah jódu má pacienty léta prověřené Tradiční irské máslo Kerrygold od krav z pastvin (Kerrygold Cheddar sýr. Chuť a konzistence tohoto másla vás sice nejprve překvapí, ale pravděpodobně už pak nebudete chtít jinou značku. Mně osobně víc chutná to obyčejné v zlatém přebalu, než žluté se smetanou. Vždy zkontrolujte, že se jedná o NESOLENÉ máslo (existují i varianty se solí).


Dále je vhodný sýr značky Frico (Original Gouda Holland ze 100% holandského mléka (10 µg jódu/ 100 g), sýry z Francie (Geramont classic: 27µg/100g) a dánské sýry výrobce ARLA (sýr Buko classic a Buko light, Esrom sýr). Od výrobce Arla jsou rovněž značky Castello Höhlenkäse, Svensø nebo Havarti (dostupné v německých prodejnách Edeka nebo Aldi) a měly by snad být také v pořádku, protože se vyrábí v Dánsku (doufejme, že z dánského mléka). I španělské ovčí sýry a italské sýry (pokud nejsou vyrobeny z německého mléka) jako je originální italská mozarella nebo parmezán by měly obsahovat nižší, přirozený, obsah jódu. V případě Itálie je to však bez záruky, protože v posledních letech si prý v tomto ohledu výrazně pohoršila.

O státě, kde se sýr vyrábí

(nebo případně o místě jeho zabalení), nás informuje značka v pravém dolním rohu orámovaná v elipse (např. DK-M204-EC), viz obrázek. Důležité je nezapomínat na to, že tato značka nás pouze informuje o tom, KDE byl sýr vyroben a nikdo nám nezaručí, že výrobek namísto z dánského mléka nepochází třeba z mléka německého. Nelekejte se u Kerrygold másla, tam je vše v pořádku, protože máslo bylo sice vyrobeno v Irsku, ale zabaleno bylo v Německu - a proto je v oválku i značka pro Německo.


Mléko

Česká republika zaujímá z celkem 9 států, kde se jodace krmiv používá, již léta prvenství v obsahu jódu v mléce (v posledních letech klesla koncentrace jódu ze 47,2 μg/100 ml na dnešních ca. 30 μg/100 ml). Dále následuje Anglie (32,5 μg/100 ml), Slovensko (24 μg/100 ml), Francie (20,7 μg/100 ml), Belgie (15,8 μg/100 ml), Německo (13 μg/100 ml), Švýcarsko a Polsko (oba státy jen 9 μg/100 ml) a Rakousko se 7,4 μg/100 ml (zdroj: Ryšavá a kol. 2007). Co tento nudný výčet vlastně znamená v praxi? Například to, že polské mléčné výrobky nelze z hlediska obsahu jódu vůbec zatracovat. A také to, že chybu neuděláme ani u našich německých, nebo ještě lépe rakouských, sousedů.

Pro ty, co nakupují často v Německu:

Jsou tu 2 tabulky týkající se mléka, převzaté od Claudia Arnold, Freiburg 2009:

Obsah jódu v čerstvém plnotučném mléce (frische Vollmilch), prezentovaný Stiftung Warentest v listopadu 2007 (převzato od Claudia Arnold, Freiburg 2009):

Kaufland K Classic
µg/100 ml
16,7
Tuffi
µg/100 ml
6,7
Aldi Nord ("modré Aldi") Milsani
13,9
Weihenstephan
6,1
Hansano
11,5
Lidl (Bioness)
5,8
Gropper
10,5
Markant Frischgold
5,7
Edeka gut & günstig
10,4
Dennree (Naturland)
5,7
Tip
9,6
Landliebe
5,6
Ravensberger
7,7
Söbbeke (Bioland)
5,6
Berchtesgadener Land (Demeter)
7,7
Rewe (Füllhorn)
4
Alnatura (Bioland)
7,7
Heirler (Neuform)
2,9
Aldi Süd ("oranžovo-modré Aldi") Milfina
7,5

Obsah jódu u plnotučného homogenizovaného trvanlivého mléka (H-Vollmilch), prezentovaný Stiftung Warentest v listopadu 2007 (převzato od Claudia Arnold, Freiburg 2009):

Lidl Milbona
µg/100 ml
17,8
Netto Gutes Land
µg/100 ml
10,3
Domo lang lecker16Schwälbchen9,7
Aldi Nord ("modré Aldi") Milsan15,1Aldi Süd ("oranžovo-modré Aldi") Milfina9,6
Kaiser's A&P14,7Berchtesgadener Land8,3
Minus L lactosefreie Vollmilch13,5Marktkauf Gut + Billig6,5
Plus Alpa11,7Milram6,3
Norma norasan10,6Frischli5,7
Penny Campuss10,3MUH5,4
Rewe ja10,3

Co z obou "mléčných" tabulek vyplývá?

Třeba ta skutečnost, že ČERSTVÉ MLÉKO značek jmenovaných v tabulce z německého Kauflandu, Aldi Nord nebo Edeky není pro pacienty, kteří se jódu musí vyhýbat, ideální. Mléko z Lidlu si vede relativně dobře. Osobně bych asi sáhla po značce Landliebe nebo ještě lépe Rewe. U TRVANLIVÉHO MLÉKA se naopak Lidlu obloukem vyhneme a stejně tak Aldi Nord. Ze známějších produktů by byla dobrá volba Frischli nebo Milram.

No a co čokoláda?,

ptají se jistě mnozí z vás. Tak tu já osobně řeším nákupem čokolád vyrobených ve Švýcarsku. Například v prodejně Edeka je jeden úplně obyčejný a celkem levný druh, který mám v oblibě (viz obr.). Je vám ale jistě jasné, že lépe, než-li mléčnou čokoládou, uctíte v tělě svého "nejódového ducha" čokoládou hořkou?!


Vejce

je lépe jíst buď domácí, nebo z jiného státu, než je ČR nebo Německo. Zemi původu u vajec snadno ověříte na razítku: mezinárodní zkratka země je na 2. místě. Čerstvá vejce z Holandska, což je "bezjodový" stát, jsou dostupné v německém Lidlu, Rewe nebo Netto.

Pozor na potravinářské přísady obsahující jód

jako erythrosin E127 (obsahuje 58% jódu, ale biologická využitelnost tohoto stopového prvku je údajně pouze 2-5%), alginát (E400-405), carrageen (E407) a rovněž aditiva ke stabilizaci těsta, jako je jodičnan draselný a jodičnan vápenatý! Řasy (alginát, agar-agar, carrageen) najdeme i tam, kde bychom je nikdy nehledali: ve zmrzlině, pudinku nebo jogurtu.

Zubní pasty, léky

Jód můžeme rovněž najít v zubních pastách nebo lécích (např. amiodaron - Cordarone, lék na srdeční arytmie obsahuje miligramové hodnoty, což je o několik řádů řád více než potřebný denní příjem; navíc se tento lék z tukové tkáně, kde se hromadí, uvolňuje po řadu týdnů až měsíců). Největší zátěž je ale samozřejmě při použití jodovaných kontrastních látek např. při CT-vyšetření nebo vylučovací urografii.

Pozn.: μg znamená mikrogram, což je miliontina gramu.


Literatura:
RYŠAVÁ, L.: Současný stav prevence jodového deficitu v ČR. In: Sborník z VIII. konference ,,Jodový deficit a jeho prevence v ČR", 6.3. 2007. České Budějovice. Ostrava: Zdravotní ústav, 2007, s. 1-3.
Velíšek: Chemie potravin 2, 1999
 


Komentáře

1 listopadka51 listopadka51 | Web | 19. prosince 2015 v 10:40 | Reagovat

Zajímavé, díky, tohle jsem vůbec netušila.

2 co-s-tim co-s-tim | Web | 23. února 2016 v 22:00 | Reagovat

Je to zajímavé, jen by mě zajímalo, zda to má nějaký vliv třeba i na zvýšenou fci štítné žlázy nebo ne? Já se to po letech snažím léčit a to jinak než operativně nebo léky. Prostě je zatím neberu a věřím v placebo efekt- což se mi už osvědčilo u více nemocí(alergie).

3 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 23. února 2016 v 22:17 | Reagovat

[2]: Myslíte vliv jódu na zvýšenou činnost ŠŽ (hypertyreózu)? Pokud jí máte, tak určitě ŠŽ nedráždit zvýšenými dávkami jódu, např. mořskými řasami aj., nejíst sůl s jódem (stáhněte si tabulku a mrkněte se, kde všude se jód může skrývat).

Co myslíte tím placebo efektem? Ten se zmiňuje vždy v souvislosti s nějakým léčivem nebo léčebnou metodou. Berete nějaká homeopatika nebo byliny a ty zatím pomáhají?

Já jsem taky pro přírodní léčbu, pokud to lze. Ale někdy se lékařskému zásahu člověk prostě nevyhne...

4 Městoběžník Městoběžník | 19. října 2016 v 14:49 | Reagovat

Když člověk dodržuje dietu s nízkým obsahem jódu, jak je to se strumigeny? Musí se jim také vyhýbat? Připadá mi totiž, že jsem citlivá na obojí.

A jaký vliv na štítnou žlázu má hořčík? Ten bych potřebovala alespoň jednou za čas více doplnit, ale často čtu, že štítnou žlázu také ovlivňuje, tady v článku jsem to nenašla.

5 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 19. října 2016 v 17:23 | Reagovat

[4]:Neznám Vaši diagnózu, takže těžko mohu odpovědět. Píšete o dietě s nízkým obsahem jódu, což by svědčilo pro hypertyreózu (zvýšenou činnost štítné žlázy), autoimunitní onemocnění ŠŽ nebo případně pro přecitlivělost na jód. U autoimunitních zánětů ŠŽ to bývá i tak, že zvýšená činnost ŠŽ přechází posléze do snížené činnosti ŠŽ, takže se příznaky mění.  Doporučuji návštěvu specialisty (endokrinologa) a konzultaci s ním.

Na mém blogu o štítné žláze jsou především články o jódu, protože jód je takřka ve všem (i tam, kde ho vůbec nečekáte - a vyvolává často tvorbu protilátek, tj. vznik autoimunitního onemocnění štítné žlázy), proto se zmiňuji o ostatních prvcích v těchto typech článků jen okrajově.

Pro správnou funkci hormonů ŠŽ je zapotřebí hlavně selen, dále např. zinek, hořčík, železo, listová kyselina, vit. B12 a vitamín D nebo vitamín A (zejm. v případě strumy). Hypofunkce ŠŽ (snížená funkce ŠŽ) je často spojena s nedostatkem hořčíku v těle. Pokud člověk bere hořčík i hormony štítné žlázy v tabletkách, stačí 2-3-hodinový odstup. Já např. mám přecitlivělost na jód a hořčíku potřebuju rozhodně více (dokonce výjimečně musím sáhnout i po Mg v tabletách).

Strumigeny blokují činnost ŠŽ, takže nejsou vhodné pro lidi trpící hypofunkcí (sníženou funkcí) ŠŽ.   Mohou způsobit, že již při mírném nedostatku jódu, dochází ke vzniku strumy. Pokud Vám něco nedělá dobře (strumigeny), tak se tomu rozhodně vyhněte, tělo není hloupé! Jinak strumigeny nejsou jen kapusta, zelí, soja, květák apod., ale i chlór, dusičnany - dusitany aj., viz např. http://medicinman.cz/?p=leky-latky/strumigeny

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama