Aktuální tabulka s obsahem jódu? Neexistuje! Nebo že by ano?

9. prosince 2015 v 8:30 | MUDr. Dorka D. |  Štítná žláza a jód
Hurá, tabulka s obsahem jódu v potravinách je po dlouhém a tuhém boji na světě. Nejen, že shánění informací trvalo několik měsíců, ale v konečné fázi jsem bohužel navíc na tomto blogu zjistila, že je tak velká, že jí sem nemůžu publikovat, ani kdybych se rozkrájela. Jenom vložením prázdných polí tabulky jsem vyčerpala veškerou kapacitu 40000 znaků (počítají se znaky v html, tedy ne počet písmen ve slovech). Na skenování byla taky moc objemná ... Na nic jsem prostě nemohla přijít.


Tak jsem dumala a dumala - až jsem se rozhodla, že si založím pro pdf soubory ještě jeden pomocný blog - na Webnode! Uhhh, něco je tam o dost lehčí, než na Blog.cz, ale jiné věci mě naopak stály všechnu mojí trpělivost. Výsledek je na světě, tak ať vám je k užitku!

POZOR, tabulku často aktualizuji, momentálně i několikrát týdně, ale dívala jsem se, že Google nějak nestíhá. Já se totiž právě dostala z Google do STARÉHO souboru pdf, který jsem už dávno odstranila. Proto tam bude nově i datum. Pokud jste pdf soubor tabulky stáhli PŘÍMO z Googlu a až potom se dostali na tyto stránky, ZKONTROLUJTE PROSÍM DATUM AKTUALIZACE a případně si (aktuální) tabulku stáhněte znovu na:


..........

A když už jsem v tom psaní, tak přidám ještě něco z mých připravovaných textů k jodové problematice:

Jak už bylo zmíněno, k jodaci zvířecích krmiv se používá jodid a jodičnan mj. i kvůli nárůstu svalové hmoty a dojivosti skotu. Z tohoto důvodu obsahuje hovězí, telecí, vepřové, drůbeží a rybí maso uměle chovaných ryb (např. losos a pstruh) a dále mléko (a všechny mléčné výrobky) a vejce mnohem více jódu, než dříve. Bohužel nás neochrání ani ekologické zemědělství a biochovy (alespoň, pokud se jedná o Německo a pochybuji, že by v ČR byla jiná situace): použití jódu v krmivu či jako hnojivo totiž nemusí být nikde deklarováno.

To, co kráva v krmivu sežere, to zas zčásti vyloučí a tak se jód dostává ve zvýšené míře i do půdy a vody. Z hnojení polí močůvkou a hnojem ze zvířat krmených minerálními krmivy obsahujícími jód pak tento prvek přechází ve větší míře i do pěstovaných plodin. Nakonec výpěstky spořádá opět člověk a kruh se tak uzavírá. Půdy v ČR jsou však naštěstí na jód dosti chudé, takže extrémů bychom se snad dočkat neměli.

V tabulce je to dost dobře vidět, pokud porovnáme některé dostupné údaje z ČR z posledních let (2.sloupec) a starší německé databáze z éry před touto rozsáhlou jodací (4. sloupec). Rozdíly jsou u živočišných produktů někdy opravdu obrovské (šedivá políčka). Navíc je tu další faktor nadměrného obsahu jódu: dochází vlastně k dvojí jodaci! Nejprve přejde jód z krmiv do zvířat, které posléze sníme my. A šunka nebo vejce se pak ještě osolí solí s obsahem jódu. Tak nevím, jestli se tohle ještě dá nazývat stopové množství jódu ...

V tabulce si také nelze nevšimnout velmi nápadných rozdílů v obsahu jódu ve třešních, malinách a kiwi oproti dřívějším časům. Čím je to způsobeno a zda roli nehraje nějaká chyba, to se mi zatím nepodařilo vyzkoumat. U třešní a višní se však na vysokém obsahu jódu shoduje většina zdrojů.

V ČR je obsah jódu v půdě nízký, proto i v pitné vodě dosahuje koncentrace jodu nejčastěji rozmezí 5-10 μg/l, zatímco v horských oblastech ČR klesá pod 2 μg/l (TRÁVNÍČEK et al., 2010). V Německu je to od 1,1
μg/l (vnitrozemí) do 8 μg/l v blízkosti moře (ANKE, 2004).

Seriózní vyhodnocení výsledků, co doopravdy přinesla jodace potravin, není bez monitorování obsahu jódu v potravinách dost dobře možné.

Pozn.: μg znamená mikrogram, což je miliontina gramu.


Literatura:
 


Komentáře

1 Jana Jana | Web | 11. ledna 2016 v 10:07 | Reagovat

Zajímavé, děkuji :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama